Pedagogická podpora: Veronika Daňhelová, Markéta Kinterová, Rudo Prekop, Nina Šperanda

Loose Ends

Klauzurní výstava studentstva Ateliéru dokumentárních strategií a Ateliéru imaginativní fotografie FAMU

Anna Dedecek

Zděděná nepřítomnost / foto textilní koláž, instalace

Tento projekt se zabývá vytěsněnými vzpomínkami a neviditelnými linkami, které spojují rodinu, ztrátu a návrat. Můj otec utekl z Československa v roce 1983 a zanechal za sebou domov, jazyk i rodiče. Po léta byly dopisy od jeho matky jejich jedinou formou komunikace. Vrátil se až po její smrti, poprvé v roce 1991 – a znovu v roce 2024. Jeho příběh mi nikdy nebyl plně předán; vyrůstala jsem bez jazyka, bez historie a bez jasného povědomí, odkud pocházíme.

Prostřednictvím fotopříběhů se pokouším poskládat dohromady to, co nyní zůstalo v rodině mého otce; vzpomínky. Pracuji s fragmenty z otcova archivu – jeho fotografiemi z dětství, výkresy z umělecké školy, dopisy od matky a fotografiemi z jeho návratů do České republiky, které vrstvím se svými vlastními: letenkami, fotografiemi z Jáchymova, dětskými kresbami a osobními efemériemi, které jsem nasbírala během svého pobytu zde. Součástí je i textové vyprávění vycházející z jeho mluvených vzpomínek – o tom, co znamenalo odejít a co to obnášelo.

Tkaní a šití zde fungují nejen jako materiálové techniky, ale i jako metafory toho, jak se tvoří paměť a identita: prostřednictvím nití, mezer, vrstev a gest opravy. Tkaní v této instalaci je záměrně přerušené a neúplné. V tomto poškozeném tkaní však nejde o opravu toho, co je pryč, ale o uvědomění si mezer, které se nepropojují.

Maya Terkawi

odrazy země, video instalace, flipbook

Tato práce je pokračováním zkoumání mé syrské identity vyrůstající v diaspoře. Porozumění tomu, co je a co bylo.

Skrze oči mého táty pozoruju město, které prošlo mnoha změnami. Místní atmosféra, která zažila střelbu ze všech stran. Rohy ulic, které byly svědky smíchu, strachu i pláče. Zdi na kterých stále zůstávají stopy rané revoluce nebo její následky.

Vidím to vše s někým, kdo má hlubokou lásku k zemi, kterou pro něj nemůže nahradit žádné jiné místo. Tato láska, kterou jsem pozorovala během dospívání, odráží jak moc mi na tom teď záleží. Země, která mi byla po mnoho let vzdálená, mi teď připadá jako něco, co bych konečně měla poznat a naučit se chápat.

Eva Nora Soo Hyeon Nebelius

Held Apart / fotografie

Held Apart je projekt, který se zabývá dokumentováním emocionální náročnosti a izolace osamělého pobytu v cizí zemi v kontrastu se vzpomínkami a vazbami na domov. Obsahuje dvě části vzájemně propojené, spojené tak, jak se spojují všechny emoce: Jedna část se zabývá vnějším prostředím pobytu v zahraničí a neschopností navázat vztahy. Druhá část nahlíží do vnitřku toho, co si člověk pamatuje z intimity domova. 

Held Apart je vizuální podoba několika měsíců bez tělesného kontaktu a počítání dnů.

Kristýna Mikulková 

Příběh mrtvých ryb / fotografie, audio

Instalace je inspirovaná objevem velkého počtu mrtvých ryb v rybníce na výletě s dětmi. Od této události se rozvinuly další činnosti, které nás vedly k přemýšlení o tom, jak ryby mohly zemřít až po stavění pomníčku rybám a zpívání jim. Fantastické příběhy o divokých liškách či štikách obecných, které ryby kously, střídaly teorie o blesku, který uhodil do hladiny vody či jedu nebo šamponu ve vodě. Místní nám však tvrdí, že jde o normální jev, který se odehrává každé jaro. Snažíme se ryby spočítat, je jich na krátkém úseku opravdu kolem třiceti, to nám vrtá hlavou. Přecházíme přes hráz, kde se objevuje teorie o šamponu, protože voda hodně pění. Napadá mně, zda nemůže existovat nějaká souvislost s hnojením okolních polí a úhynem ryb v tomto období. Nezbývá než zapátrat a nakonec se dozvídáme, že jde opravdu o období zvýšeného úhynu ryb, protože jsou ryby po zimě oslabené a s jarním oteplením se ve vodě množí bakterie, které mohou způsobovat smrt slabých jedinců. Zajímavé pro mě bylo pozorovat, jak si děti nacházejí vztah k mrtvým rybám a s jakou mírou empatie pracují ve velmi krátké době.

Richard Kovalovský

Vymyté prechody / fotografie, inštalácia

Projekt Vymyté prechody vychádza z historickej operácie ŠtB nazývanej „Kámen“, ktorá býva považovaná za najväčšiu provokáciu tajnej služby počas komunistického režimu v Československu. Štátna bezpečnosť v nej cielene navádzala občanov na útek do zahraničia, len aby ich následne zadržala na umelo vytvorenej hranici a obvinila z pokusu o emigráciu. Podvod bol premyslený do najmenších detailov – od falošnej colnice a nemecky hovoriacich vojakov až po inscenované výsluchy. Projekt skúma spôsoby, akými moc vytvára vlastnú verziu skutočnosti a ako sa lož stáva nástrojom trestu. Sleduje hranice, ktoré nemožno vyznačiť na mape: morálne, vnútorné, posúvajúce sa pod tlakom okolností. Východiskovým bodom je noc prvého falošného prechodu, ktorá nastavila vzorec pre systematické zneužívanie dôvery. Práve do tejto noci sa projekt vracia – nielen tematicky, ale aj formálne. Tma, záblesky svetla, zrkadlenie, úlomky priestoru. Ticho medzi lesom a hranicou nie je neutrálne, je napäté, ako chvíľa tesne pred tým, než sa niečo odohrá.

Trang Erika Nguyen Thu

Tichý lesk / intervencia vo verejnom priestranstve, inštalácia s projekciou 

Je to skutočne šeď, alebo naše rozhodnutie, to tak vnímať?

Takmer denne prechádzame rovnakými miestami.
Táto peroiodickosť vrýva vzory nášho pohybu do podvedomia – automatizuje našu činnosť a otupuje našu pozornosť— akoby naše vnímanie „šedelo“ tieto predstavy. Myseľ postupne rozmazáva to, čo je nám známe a presúva to do úzadia.

Prestávame byť všímavý.

Tento projekt sa snaží narušiť tento náš automatický pohľad.
Existuje nespočetné množstvo vecí, ktoré zvyčajne zostáva nepovšimnuté. Jedným z nich je aj povrch, po ktorom každý deň kráčame, je plný štruktúry a rytmu, ktorý sa ale pre svoju rovnakosť stáva zneviditeľneným. Vytvorením zmeny na dlažobných kockách Malostranského námestia, ktorými sa snažím na okamih upútať pozornosť okoloidúcej bytosti.
Intervencia pridáva novú vrstvu na existujúcu, odrážajúcu jej prirodzenú štruktúru, ale zároveň vyzýva k zmene nášho vnímania každodenného priestoru Malostranského námestia.

Týmto vás vyzývam sa zamyslieť nad nasledujúcim:
Každý deň sa stretávame s rôznymi rovnakosťami — vidíme ich ale skutočne?
Alebo ich ich známy rytmus, opakovanie a rovnakosť spravili neviditeľnými?

Ana Ilienko

Nádech. Výdech. / koláž, autorská kniha

Série prací Nádech. Výdech. zkoumá osobní proces vyrovnávání se s vnitřními konflikty a emočními obtížemi skrze fyzické konání. Část Nádech tvoří koláže vytvořené jednoduchou, avšak vrstevnatou technikou: jeden obraz se opakuje a vytváří rytmus, který se stává strukturou klidu a návratu k sobě. Koláže působí jako dech — soustředěné, jemné, sestavené z křehkých fragmentů. Jsou reakcí, nikoli únikem.

Část Výdech představuje deníkovou fotoknihu — přímé zaznamenání vnitřních stavů, které nelze snadno vyjádřit slovy. Prázdnota, úzkost, sebenenávist — nic z toho není řešeno, ale všechno je přiznáno. Série neukazuje cestu k uzdravení, ale k rozhodnutí: zničit, nebo tvořit. Někdy jsme unavení ze života — a právě proto vzdycháme. Ale i tak je důležité dýchat dál. Znovu se nadechnout.

Sára Hacherová

Bezhraničné mesto / fotografie, autorská kniha

Projekt vychádza z osobnej skúsenosti neustáleho cestovania medzi mojím rodným mestom na Slovensku a Prahou počas posledných ôsmich mesiacov. Tento opakujúci sa pohyb sa stal najprominentnejšou spomienkou v mojej mysli – natoľko, že sa premenil na pocit konštantného stavu, kvôli ktorému som sa necítila byť skutočne prítomná už nikde. Toto obdobie pre mňa bolo podmienené spomínaním, ktoré nebolo ani tak nostalgické, ako nevyhnutné pre pocit bezpečia. Domov bol prítomný najmä vtedy, keď som v ňom nebola.

Postupne sa vo mne vytvoril nový priestor, v ktorom tieto dve miesta už nefungujú nezávisle od seba, no presakujú jedno do druhého. Fotografiu využívam ako nástroj mapovania tohto fiktívneho územia, ktorému chýba štruktúra, architektúra, či systém. Stáva sa premenlivou pustatinou, v ktorej sa pohybujem.

Ema Mihálová

Ak by som sa na pohraničí ocitla za tmy, zakopla o hraničný kameň a kráčala ďalej, moje telo by nepocítilo zmenu / video-performance, fotografie

Skúmam subtilné implikácie tej najnenáročnejšej možnej migrácie medzi dvomi krajinami. Zasádzam svoje telo do priestoru česko-slovenských hraníc a snažím sa sledovať trans/de-formácie, ktorými prechádza pri priechode líniou, tak abstraktne prítomnou v mojom živote. Vzťah k obom krajinám každým presunom nadobúda nové pachuti a pazvuky, hromadia sa naň zakaždým nové konotácie, obklopujú ho iné súvislosti. Odlupuje sa zo mňa mŕtva koža, moje vnímanie vlastnej identity mizne a znova sa objavuje. V tvorbe diela umocňujem svoju nezmyselne privilegovanú vnútoschengenskú pozíciu, z ktorej sa hranica a jej politika môžu zdať ako neuchopiteľné koncepty. Toto miesto pre mňa predstavuje len prostredie ako ktorékoľvek iné, v ktorom sa z obyčajnej umeleckej recesie môžem voľne a neohrozene pohybovať. Pohraničie nie je ontologicky ukotvené, je selektívne vo svojej nebezpečnosti, vo svojom vplyve na existenciu človeka. 

Vo videoperformancii si staviam okolo hraničného kameňa dočasné obydlie, rezignujem na politickou klímou limitovanú akomodačnosť oboch štátov. Bielou textíliou prekrývam významotvorný náboj fyzickej manifestácie štátnej hranice. Napriek tomu si však (kontraintuitívne?) vyberám stvárniť to práve tam, na pomedzí, ukotvujúc dielo do neideálnej reality. Dom napokon pre neďaleké hrmenie a absurditu celého aktu búram, jeho pozostatky tam zostávajú ako memento bezvýchodiskového symbolického pokusu o alternatívu.

Skupinová výstava All that is solid melts like my blush after a long shift zkoumá dynamiku vyhoření, odcizení a reprezentace v kontextu pozdního kapitalismu. Prostřednictvím různorodých uměleckých přístupů se zaměřuje na formování subjektu v prostředí, kde autenticita není pevně danou esencí, ale neustále vyjednávaným konstruktem. Identita se v tomto kontextu mění v transakční komoditu, kde se hranice mezi sebeprezentací a přizpůsobením pozvolna rozpouštějí. 

Neoliberální narativ produktivního sebezdokonalování slibuje úspěch skrze nepřetržitou práci na sobě, strategickou seberegulaci a optimalizaci, ve skutečnosti však generuje permanentní stav očekávání. Progres se stává podmíněným horizontem, který se neustále vzdaluje. Výstava se soustředí právě na tento paradox: vyhoření nevzniká jako vedlejší efekt kapitalistické logiky, ale jako její přímý produkt. Tělo, psychika a afektivní ekonomika jsou podřízeny rytmům oscilujícím mezi přetížením a prázdnotou, mezi projekcí a deziluzí. 

Namísto pouhého vyobrazení krize sleduje výstava způsoby, jak jsou tyto zkušenosti vizuálně artikulovány a jak se proměňuje jejich estetika. Zkoumá, jak se dříve subverzivní vizuální kódy postupně staly běžnou součástí kulturního a tržního prostředí. Gesta odporu a kritiky se často proměňují ve stylizované artefakty, jejichž původní síla se vytrácí pod tíhou opakování a estetizace. V tomto kontextu se nostalgie nejeví jen jako sentimentální návrat, ale spíše jako symptom vyčerpanosti, v níž budoucnost zůstává uvězněná v recyklovaných obrazech minulosti. 

Jaké možnosti vznikají ve chvíli, kdy se imaginace pohybuje v uzavřeném kruhu známých vzorců? Jak lze překročit hranici mezi autenticitou a performancí? Pokud se staré rozpadá a nové ještě nevzniklo, může toto mezidobí sloužit jako prostor pro změnu? Výstava nepojímá tyto protiklady jako pevně oddělené kategorie, ale ukazuje jejich vzájemné prolínání. Zaměřuje se na liminální momenty, kdy se autenticita nestává jen otázkou identity, ale i strategií přežití v ekonomice afektů. 

Emilia Kurylowicz – Watching porn with my mom (Rubber ghost), (13 min, audio) 

Rubber Ghost je anekdotická autobiografická báseň o jednom z autor*činých experimentů, při němž vystavuje své rodiče nepříjemným nebo kontroverzním situacím, aby narušil*a podmíněnost, (znovu)navázal*a vztah a nabídl*a nový pohled na nenormativní způsob života. Umělec*kyně ukazuje své matce art-porno film (na jehož natáčení pracoval*a jako manažer talentů). Pitvání trapnosti okamžiku, roztaženého do „nekonečna“, se stává sebepozorováním hraničního testu, který se odehrává prostřednictvím porušeného tabu, pornografického slovníku a rodinných vzpomínek. Text je zde prezentován jako zvukové dílo a doprovází ho zvuková stopa vytvořená jejich ústy (mlaskání a mlaskání), ambientní hudební podkres a zesílený zvuk mačkajících se gumových rukavic.

Maxima Smith – Kopykat (Kardashian Triptych), (5 min. smyčka, video) 

V díle Kopykat (Kardashian Triptych) autorka s úzkostnou péčí kopíruje pohyby sester Kardashianových. Jejich obraz je promítán na šedou kůži umělkyně jako jistá forma freudiánské „moi-peau“, druhé kůže, kterou umělkyně spolu s Kardashianovými sdílí. Oči a ústa se stávají zdrojem abjekce, a otvírají otvory do těla z masa a kostí, které existuje pod digitalizovaným povrchem. Smith znovu a znovu kopíruje jejich pohyby, a opakováním upozorňuje na performativní aspekt momentu. Subjektivitu Kardashianových si přivlastňuje skrze mimikry, a zdůrazňuje drama feminity, které se v tomto momentě před námi odehrává. Tělesné sledování gest se jeví čím dál podivnější, a jak se Smith unavuje, těla ztrácí a znovu nabývají vzájemné synchronnosti. 

Meii Soh – We Might Need Some Sleep, (20 min, video) 

Fiktivní esej se odvíjí od příběhu neopětované lásky mezi člověkem a jeho duší. Fotografie se stávají branou do fantazie ve snaze najít vnitřní klid. Přicházejí vize, a písečné krajiny odhalují tajnou skulinu, která vede hluboko do objektivu fotoaparátu. 

Sille Kima – Brilliance, (10 min, video) 

Brilliance je vlhký a zářivý film, rozevlátý sen o dospívání mezi rozvalinami impérií, vzruch na synapsích, pamětní píseň, a ten moment, kdy v žáru slunce zavřete oči. 

Začíná fiktivní příběh náctileté Agathe, která žije na okraji města dříve nazývaného Praha. Film propojuje autofikci se snovými krajinami, živoucí vzpomínky s budoucnostmi, které jako by visely mimo čas, a archívní nahrávky z amatérských rodinných archivů z Estonska, které se od 60. let až po první dekády 21. století proměňovalo společně se státní vládou a použitými nahrávacími médii. 

Tereza Dvořáková AKA Vivat Život & David Jasek – Silence of Answers (textil, digitální tisk) 

Co když je jedinou jistotou, kterou dnes máme, nejistota? Tento relikviář neuchovává zlomky hmotného světa, ale to, co nevíme – stav pochybnosti, neukotvenosti, otevřenosti nekonečným možnostem a plasticitě. Je to schrána pro „nevím“, které není nedostatkem, ale hodnotou. Zachycuje křehkost vědění i vědomí v jeho proměnlivosti, připomíná, že poznání není cílem, ale neustálým pohybem mezi otázkou a odpovědí. Prázdnota relikviáře nás zve projít skrz; vyzývá nás k přehodnocení ustáleného paradigma, k otevření se tomu, co je neuchopitelné. Pseudo-renesanční relikviář, zdobený techno-fosilními prvky, spojuje historické odkazy s moderními technologiemi, naznačuje propojení minulosti a budoucnosti, kde se přítomnost rozpíná a neustále formuje nové způsoby bytí. 

Tereza Dvořáková AKA Vivat Život – Life is a Mystery (textil, výšivka, zvukové zařízení) 

Pecka, jádro, semínko – symbolický flash disk obsahující celý potenciál vlastního druhu. Podmanivost Madonnina zpěvu nás neukotvuje ani tady ani teď. Skrze bezčasí jsme vedeni vhledem do sebe samých prostřednictvím perspektivy většího celku. Vrstvy nemožnosti se stávají silou, v níž je podstata života. 

Vyšívaný povrch ukrývá fragmenty příběhů, jež nelze zcela rozluštit. Zvuk nepatří minulosti ani současnosti, ale přetrvává někde mezi nimi, v neuchopitelném intervalu. Pecka se stává posvátným předmětem. 

Zuzana-Markéta Macková – Tralalily (4 min, video) 

Video Tralalily vzniklo přímo na míru této výstavě a funguje jako moodsetter, který diváctvo naladí na to, co od výstavy čekat. Sleduje osud virtuální lilie uvězněné v neurčitém virtuálním prostředí evokujícím klubovou estetiku. Květina skrze zpěv vyjadřuje odcizení a frustraci ze situace, kdy se její podoba každých pár vteřin nekontrolovatelně mění. 

Tento nekonečný cyklus nestability ilustruje Gramsciho myšlenku: „Staré umírá a nové se nemůže narodit; v tomto interregnu se objevují nejrůznější morbidní jevy.“ Lilie se nikdy nedokáže ustálit v jedné podobě ani překročit práh skutečné změny. Její existence osciluje mezi rozpadem a neustálou adaptací. Lilie však není přítomna pouze ve videu, ale i ve fyzickém prostoru výstavy. Zatímco digitální lilie zůstává uvězněná v cyklu nekonečné proměny, její reálné protějšky podléhají přirozenému procesu smrti. 

BIO umělců: 

David Jasek BIO 

David Jasek je grafický designér, jehož tvorba se pohybuje na pomezí digitálního designu, generativního designu a textilní tvorby. Ve své práci experimentuje s vizuálními přístupy, jako je generování grafika na základě kódu, a posouvá tak hranice tradičního pojetí designu. Klíčovou roli v jeho tvorbě hraje typografie a její propojení s motion designem, což mu umožňuje vytvářet dynamické vizuální projekty a unikátní grafické koncepty. 

Zaměřuje se na vztah mezi digitálním prostředím a jednotlivcem, zkoumá propojení fyzické a virtuální identity a hledá nové způsoby jejich vizuálního vyjádření. Skrze své koncepty reflektuje technologické a společenské změny a přemýšlí, jak na ně může grafický design reagovat. Jeho práce se pohybuje na pomezí vizuálního umění a designu, přičemž neustále objevuje nové možnosti propojení estetiky a technologie. 

Emilia Kurylowicz BIO: 

Emilia Kurylowicz aka aemlx (vyslovuje se “emil”) je umělec*kyně pracující napříč médii, performer*ka, hudební producent*ka, a organizátor*ka. Původem je z Łódźe, momentálně žije a tvoří v Berlíně. Jejich dílo se ocitá v liminálních prostorách mezi uměním a zábavou, hravostí a smutkem, trapností a patosem. Skrze rozklad žánrů, tvorbu různých alter-ego, a používání humoru jako způsobu tvorby vědění, se pokouší nabídnout nástroje pro lepší chápání světa v éře systémového kolapsu. Jsou také spolutvůrci platformy @sabbath.berlin, která se pokouší podpořit hlasy umělců a komunit z regionu východní Evropy, Balkánu, Baltu, či bývalého východního bloku. Jsou manažerem*kou/MC queer wrestling platformy @liminalbeastofprey____ 

 Maxima Smith BIO: 

Dílo Maximy Smith převážně využívá pohyblivý obraz. Zamýšlí se nad možnostmi kamery a tělesného zpracovávání, a řeší vztah mezi upřímností a absurditou. Zkoumá feminní archetypy a role, a nabízí kritiku genderu, ve které se mimikry a napodobování stávají nástroji performativity. Dílo Smith se nachází na nejasné hranici mezi světem „na pódiu“ a mimo něj, a zkoumá způsoby, jakými sami sebe vytváříme skrze performanci. Je členkou správní rady Artists Union England. Získala magisterský titul z Dutch Art Institute (2023) a titul BA ze Slade School of Fine Art (2016). Vystavuje doma i v zahraničí, například: Crocodile Tears (Solo), Asylum Studios Gallery, Suffolk, Spojené království (2024); Mirroring, Theater De Uitkijk, De Sloot, De Appel & Theatre Bellevue, Nizozemsko (2024); Crying with My Family (Solo), LADA, Londýn (2024); Where the Moon is Up, Centrales Fies, Trento, Itálie (2023); Invisible Goddess, Benátky, Itálie (2023); Visions in the Nunnery, The Nunnery Gallery, Londýn (2022, 2020, 2018); Pixelache2019, Oranssi, Helsinky (2019); Ode to a Window Cleaner (Solo), The People’s Palace, Londýn (2019). 

Meii Soh BIO: 

Meii Soh je výzkumník*ce, performer*ka, psavec, a hlídač*ka psů, a jejich práce zkoumá vztah mezi lidskými a nelidskými narativy. Skrze vydělování, spekulaci, poezii, a sonický materialismus zprostředkovávají přítomnost a prostor. Možnosti přátelství, lásky a parazitismu zkoumá jako komplexní metody společné existence a žití. Práce Meii vyzývají účastníky k zapředení imerzivních dialogů o nejasných, skrytých, a neviditelných vazbách mezi věcmi. 

Svou práci mimo jiné vystavoval*a v kontextu Nieuwe Instituut, Cashmere Radio, SEA Foundation, pocoapoco, Centrale Fies, Solipsism Magazine, či de appel. Meii získal*a bakalářský titul z University of Fine Arts of Lisbon a Sint Lucas Antwerpen, kde se věnovali kritickým studiím. Nedávno získal*a magisterský titul oboru uměleckého výzkumu na Dutch Art Institute. V současnosti Meii působí jako kurátor*ka v GROTTO v Berlíně, kde dává průchod svému zájmu o programování a zkoumá možnosti vzdoru proti individualismu a kapitalistickým způsobům vlastnictví. 

Sille Kima BIO: 

Sille Kima je umělkyně a hudebnice, jejíž dílo vyrůstá z haptické kvality zvuku. Její dílo se vztahuje k po-etice žité praxe, od míst odkud pochází, po místa, nad kterými jen přelétne. Jako hlavní nástroj používá svůj hlas, kterým vytváří prostorové a časové zvukové instalace, živé performance, hry pro rozhlas, mluvené slovo, texty, a umělecké filmy, které slouží coby nástroje nelineárního a spekulativního budování různých světů. Vztahuje se ke spletitým způsobům náklonosti – od intimních vztahů po jejich sociální a politický rozměr. V poslední době se její dílo zabývá světlem – jde o element, který v sobě skrývá velký potenciál násilí, a současně nabízí pečující teplo. 

Živá vystoupení měli na Sabbath (90mil Berlín), UNM festival (Reykjavik), a Daylight Project (Tallinn), a spolupracovali na rozhlasových programech pro Dublab LA, Montez Press New York, radio Alhara, Lyl radio, a Radiophrenia Glasgow. Jejich nedávné performance a instalace tvořily součást Dammweg & Para/text (Berlín), Water Tower (Viljandi), Kanal (Võru), Centrale di Fies, NIDA Art Colony, a Salina, a také se účastnili rezidenčních pobytů na Mustarinda, pAIR, Kordon, a NART. Občas na Estonian Academy of Arts také vyučuje předměty vztahující se ke spravedlnosti a solidaritě, a je jednou ze zakladatelek Kreenholm Plants působící v příhraničním městě Narva. 

Tereza Dvořáková (AKA Vivat Život) BIO 

Tereza Dvořáková svou textilní tvorbu zkoumá napětí mezi znakem, textem a významem. Abstraktní formou vytváří spojení mezi imaginací a symbolickým řádem. Kulturně specifické odkazy převádí do univerzálního jazyka, kterým se vyjadřuje skrze materiály, tvary a hesla. 

Těmito prvky znovu promýšlí kulturní dědictví; reflektuje eklektickou současnost, která vybízí k redefinici ustáleného a k aktivní účasti na tvorbě významu. Užitost, která je pro její uměleckou tvorbu specifická, dovoluje každému uchopit tato sdělení skrze vlastní identitu a osobní intervenci. Deadstockové a second hand materiály, které nazývá: Materiály s historií, jsou v rámci udržitelné plasticity její práce součástí tvarového koloběhu. Tradiční postupy práce kombinuje s digitálními, plošné obrazy s plastickými a její tvorba je vizuálním ztvárněním současného přemýšlení o vztahu mezi historií a budoucností. Tereza je také členkou uměleckého spolku Fuga. 

Zuzana-Markéta Macková BIO: 

Zuzana-Markéta Macková je česká umělkyně a kurátorka působící mezi Berlínem a Prahou. Ve své tvorbě pracuje s videem, audiohrami, LARPem a imerzivní performancí, skrze které zkoumá témata hyperkapitalismu, východoevropské identity a konspiračních teorií. Její práce se vyznačuje manipulací diváka skrze humor, popkulturními referencemi a meta modernitou. Často zpochybňuje autenticitu lidského chování v době pozdního kapitalismu. 

Vystudovala MA na Dutch Art Institute (2021–2023), kde se zaměřovala na hauntologii a lacanovskou analýzu Kapitálu. Předtím získala titul BcA na FAMU (2019–2021) na Katedře fotografie v ateliéru Nové estetiky. Její práce byla prezentována mimo jiné v 90mil (Berlin, DE), BACO (Bergamo, IT), Centrale Fies (Dro, IT), DOCK (Basel, CH), Fotopub (Novo Mesto, SL), GHMP (Praha, CZ), Mustarinda (Hyrynsalmi, FI) a NIDA Art Colony (Nida, LT). Je členkou Display – Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi a součástí berlínského prostoru ACUD. Kurátorsky vedla Galerii Panel, v době pandemie spoluzaložila experimentální audio kolektiv Until Further Notice a v současné době spolupracuje se Simonou Binko z Tschechisches Zentrum Berlin na sérii CCAiB, mapující networking východoevropských umělců na Německé artscéně. 

Překlad: Vít Bohal

Technická výpomoc: Ondřej Konrád

Fotodokumentace instalace: Jan Kolský

Fotodokumentace performance: Eliška Klimešová

Galerie AMU (GAMU) vyhlašuje otevřenou výzvu k předložení výstavních projektů pro rok 2026. 

Výzva je určena české i zahraniční umělecké komunitě a kurátorstvu, přihlášky je možné posílat v češtině nebo v angličtině. 

Výstavní rada GAMU, která vyhodnocuje přihlášené subjekty, preferuje tematické kurátorské výstavy s interdisciplinárními přesahy, případně výstavní projekty založené na uměleckém výzkumu. 

Projekty je možné přihlašovat do 30.4. 2025 na gamu@famu.cz

Seznam požadovaných příloh:

• podrobný popis projektu včetně obrazové dokumentace zohledňující i prostorové možnosti galerie (max. 3 normostrany)
• strukturovaný životopis předkladatele
• stručné životopisy vystavujících umělců včetně ukázek tvorby / odkazů na portfolia
• rozpočet výstavy (ev. návrh na doplňkové zdroje financování)

Galerie AMU zajišťuje:

• dohled na výstavách
• technickou podporu
• grafické zpracování a tisk materiálů k výstavě 
• základní PR 
• produkční náklady do výše 40 000 Kč (honoráře, materiál) s ohledem na rozpočet galerie v daném roce

Půdorys galerie a fotodokumentace výstavních prostor k nahlédnutí na stránkách GAMU

zde

Studenti*ky ateliéru Multimédia Fakulty designu a umění Západočeské univerzity v Plzni.

Výstava v Galerii AMU se soustředí na strategické „rozbíjení“ promítaného obrazu a jeho plynulé přesahování do prostoru. Kurátorská koncepce zdůrazňuje vycházení z tradičního rámu a transformaci videa do architektury výstavního prostředí, čímž vznikají nové „odrazné plochy“ a perspektivy pohledu. 

Prezentovaný soubor děl zahrnuje práce, které vznikly v období, kdy studenti*ky pracovali*y jednak s vlastním autorským konceptem, tak i s tématem noci. Právě fenomén noci a její sociálně-kulturní implikace poskytuje inspiraci pro videa, v nichž se kromě formálních experimentů s obrazem objevuje i tematická reflexe noční atmosféry a jejích ambivalentních významů.  

„Noc byla dlouho podezřelá coby doména vyděděnců a fantomů, zatímco dnes je tlačena rozšířit možnosti práce a výroby.
To, čeho se víra, stát a kapitál bojí nejvíc, je příslib a nebezpečí, které se ukrývá v beztvarosti temnoty: stáhnout se do čisté samoty spánku a nesmyslnosti snů; červenat se čistým nadšením z tance a pomíjivým přátelstvím na rave; nechat si naše hranice rozostřit mumláním duchů či nebeskými znameními.
Potřebujete si odpočinout od tyranie slunce? Pak zapalte svíčku, čelovku, světlici – cokoliv kromě telefonu –, popadněte výtisk a následujte nás do noci.“ (Spike Magazine, č. 78) 

Výstava také rozvíjí situaci dne jako inverzi noci. Střídání denních rytmů však nemá jasně vymezené hranice. Nevíme od kdy do kdy spíme nebo bdíme, máme lucidní sen, prožíváme spánkovou paralýzu, či „halucinujeme“ v rámci denního snění.  

Výstava je členěna do několika celků: první část vybízí ke kontemplaci nad ambientním vyzněním denního cyklu a závěrečná část pak přináší díla zasazená do simulované noční kino situace. Prostor mezi nimi je přechodem, rozmlženou hranicí, hybridní situací. Jako diváci tak vstupujeme do dialogu mezi plošnou reprezentací a imerzivním prostorovým zážitkem, do kterého se noříme, spíme, bdíme. 

Foto instalace: Eliška Klimešová

Foto: Ondřej Konrád, Jan Tušl

🌈PLUSKO+ YASSIFIKACE GAMU
6. 3. 2025 – 16. 3. 202 5, otevřeno: čt-ne 13-19h
Od 6. do 16. března se prostor galerie promění ve vysněné kvír komunitní centrum – prostor pro setkávání, sdílení a vzdělávání. Pluskolektiv přináší program inspirovaný dvěma lety radikální DIY praxe, která staví na kvír imaginaci, komunitní péči a společném tvoření. Čekají vás workshopy, přednášky a další akce, které propojují umění a aktivismus.
Podrobnosti k programu sledujte na sociálních sítích Galerie AMU a Kolektivu Plusko+

Kolektiv Plusko+ je brněnsko-pražské kvír uskupení, které vzniklo z urgentní potřeby existence bezpečného místa pro pravidelné setkávání nejen pro všechny trans* a intersex lidi, lesby, gaye, bisexuální a asexuální lidi, ale i pro všechny kdo jsou pluskem, pro všechny kdo se hledají a pro pravé allies. Plusko+, se snaží o aktivní rozšiřování a upevňování české kvír komunitní scény prostřednictvím pravidelných edukativních a pečujících aktivit organizovaných dle principů D.I.Y. a free culture.

🌈STÁLÝ PROGRAM
6. 3. 2025 – 16. 3. 2025, čt–ne 13:00–19:00
*Swap nejen oblečení
Prostor pro cirkulaci textilu, doplňků, nebo čehokoliv, co už nepotřebuješ, ale mohlo by udělat radost někomu jinému. Možnost zanechat něco, co už nepotřebuješ, a odnést si, co tě zaujme. Směna není podmínkou.
*Kvír knihovna a čítárna
Místo pro společné čtení, prohlížení a objevování kvír literatury, poezie a zinů. Výběr zahrnuje teoretické i umělecké publikace. K dispozici bude možnost kopírování a tisk vybraných pasáží. Prostor je otevřený i pro vlastní knihy, které si lze přinést a sdílet.
*Budování kolektivních kvír archivů
Interaktivní forma kolektivního zápisu do tematických deníků. Možnost zanechat své myšlenky, dojmy nebo vzkazy dalším návštěvníkům.
*Kvír poslechová místnost
Otevřený prostor pro poslech autorské i neautorské hudby, sledování videí nebo hraní videoher. Volně přístupná místnost vybavená technikou umožňující sdílení různých multimediálních obsahů.

🌈VERNISÁŽ: KVÍR ZVUK, HLAS I HUDBA
Čtvrtek 6. 3. 2025, 18:00–21:00
18:00 – Začátek vernisáže
18:30 – Open mic a synťáková voice play
Otevřená stage pro všechny, kdo chtějí předvést a přednést svou tvorbu, zazpívat, zarecitovat, přečíst část oblíbené knihy… K dispozici bude syntezátor měnící hlas!
20:00 – DJ set: poison ivy

🌈Z!NE-TVOŘÍCÍ A NÁLEPKOVACÍ UTOPIE
Pátek 7. 3., 13:00–19:00
14:00–17:30
Linoryt, Koláž, Vazba, DIY nálepky
V Plusko+ dílně budeme řezat, tisknout, lepit, skládat a kombinovat další způsoby, jak dostat myšlenky na papír. Na místě se vysvětlí všechny kroky – od tisku po vazbu, takže není potřeba žádná předchozí zkušenost. Vytvářet budeme ziny, deníky a nálepky. Materiály budou k dispozici, ale pokud máš vlastní obrázky, texty nebo něco, co chceš zapracovat do svého díla, určitě to vezmi s sebou. Možnost tvořit samostatně i kolektivně, improvizovat nebo si jen hrát.
18:00 – Live online přednáška: An international history of Queeruption: a free DIY radical queer gathering 1998–2010 (ENG)
Od squatů a jejich komunitních center, po autonomní workshopy – Queeruption vytvářela dočasné prostory odporu, komunity a oslavy. Cyber Shanahoy přiblíží radikální historii DIY kultury pohledem mezinárodního kvír anarchistického festivalu, který vzkvétal v průběhu nultých let.
Cyber Shanahoy je genderqueer femme dyke, nezávislá filmař*ka a nerd*ka do subkultur, momentálně žijící v New Yorku.

🌈PŘETVOŘIT ZNAMENÁ PŘEŽÍT
Sobota 8. 3., 13:00–19:00
14:00 – Velká upcyklovací dílna (Tento outfit byl omyl a to je na něm to nejlepší)
Máš doma oblečení, které nenosíš? Můžeš mu dát nový život v upcyklovací dílně. Pomaluj ho, přešij, posprejuj, rozstříhej a udělej z něj nášivky, roztrhej a použij ho jako přízi na nový svetr, obarvi ho řepou a použij doma jako ubrus. Materiály budou k dispozici, ale je vítané přinést i vlastní oblečení k úpravě.
17:00 – Miss GAMU 2025
První a poslední ročník netradiční soutěže krásy – nejlepší šance na to být ikonická, dramatická nebo úplně zmatená. A ideálně vše současně! Na věku, genderu nebo zkušenostech nezáleží, důležitá je osobitost, důvtip a schopnost vystoupit ze zajetých kolejí. Kategorie jsou otevřené, pravidla tekutá, ale jedno je jisté – vítězstvo se nezapíše jen do historie, ale i do srdcí přihlížejících. Zveme soutěžící, publikum a porotu.

🌈GAMU OVER
Neděle 9. 3., 13:00–19:00
13:00–19:00
Hraní videoher, deskovek a karetních her
Hraní her nemusí být jen zábava – je to způsob, jak si zkoušet různé role, tvořit nové světy a měnit pravidla. Nominujeme nedělní odpoledne jako nejlepší čas k společné hře! K dispozici bude výběr her, ale kdo chce přinést svou oblíbenou, ať neváhá.
17:00 – Hospodský kvíz (CZ)
Ať už jste chodící archiv obskurních znalostí, nebo chcete jen zkusit štěstí, doražte na Plusko+ hospodský kvíz v galerii. Naše přísná, ale upřímná moderátorka, která má vždycky pravdu, jednou řekla: „Důležité není vyhrát, ale zúčastnit se.“ Zveme jednotliv*kyně i skupiny do tohoto intelektuálního zápasu!
18:00 – Promítání televizního pořadu České televize – Queer: Muži na vysokých podpatcích I., II.
Český drag v devadesátkách? Doba, kdy se kvír zábava v Česku vynořila z temných klubů do záře reflektorů. Náhlá euforie, možnost být vidět, šok a fascinace mainstreamu – a pak nevyhnutelná deziluze. Co vlastně zůstalo po výbuchu svobody?
Průkopnický Q (Queer) byl jedinečný nejen tím, že přinesl kvír témata do veřejnoprávní televize, ale také tím, že mapoval proměny české kvír scény v čase. Dva vybrané díly se vracejí k fenoménu travestie a drag performance v Česku. Od soukromých večírků po velká jeviště, od improvizovaných show po precizní uměleckou tvorbu.
Přijďte se podívat na archivní záběry, které dokumentují atmosféru, kdy bylo všechno možné, a všechno zároveň na hraně. Příběh kvír viditelnosti v Česku, kde se glamour mísí s realitou, ovace s neustálou nejistotou a třpytky s potem, který nikdy nestačil k úplnému uznání.

🌈KVÍR ŠKOLA
Úterý 11.3., 10:00–13:00
10:00–13:00
Otevřená schůzka ateliéru Nová Média 2 AVU
Jak může vypadat studium, kde chyba není selhání, ale metoda? Změny ve školství jsou nekonečný běh na nekonečné trati. Jak vypadá umělecký ateliér, který se snaží zkvířit akademickou půdu zevnitř? Co když umění neučí zlí, pyšní a sexističtí mistři, ale dlouhá, široká a bystrozraký? Nová média 2 na AVU se schází v kruhu, který se nezřídka naráží na otázku – Jak tvořit něco, co zatím neexistuje? Schůzka je otevřená všem, kdo chtějí nahlédnout dovnitř, připojit se, položit otázku nebo jen chvíli pobýt.

🌈JEJÍ PŘÍBĚHY KVÍRU
Čtvrtek 13. 3., 13:00–21:00
14:00 – Workshop: Jak napsat projev na demonstraci
„Vaše mlčení vás neochrání.“ (Audre Lorde)
Jak psát tak, aby slova nevysychala na papíře, ale šla do těla, do ulice, do akce? Jak mluvit jazykem, který nepřebírá mocenské struktury, ale narušuje je? Tento workshop je pozvánkou k hledání hlasu, který není nutně hlasitý, ale je slyšet. K práci s rytmem, tichem, důrazem. K psaní, které není jen slovem, ale i gestem, emocí, vzpomínkou, záměrem.
16:00 – Knižní klub
Jaká kniha by si zasloužila, aby o ní vědělo více lidí? Knižní klub je příležitostí podělit se o oblíbené čtení, přečíst úryvek, ukázat ilustraci, nebo jen naslouchat a objevit nové autorstvo, teorie a příběhy.
19:00 – Kroužek intersekce: Cosmic Anarchy, Community Care and Relationship-Building
Kroužek intersekce je kolektivní platforma, která propojuje kvír a feministické myšlení se společenskou praxí. Vychází z tradice čtenářských kruhů, kde se teoretické texty neberou jako uzavřené systémy, ale jako podněty k diskuzi a kritickému promýšlení. Skrze společné čtení a analýzu hledá způsoby, jak teorie souvisejí s reálnými zkušenostmi, jak formují pohled na svět a jak se dají přetvářet v nástroje změny.
Tentokrát bude podkladem pro společnou diskuzi text Community Care and Relationship-Building, dostupný online na Substacku Cosmic Anarchy. Autorka, vědkyně a aktivistka Dr. Ayesha Khan, se v něm srozumitelně a přístupně věnuje komunitní péči jako klíčovému nástroji pro budování udržitelných vztahů a odpoutání se od individualistického, kapitalistického nastavení společnosti.

🌈PŘESPÁVAČKA: TEPLÁ A UNAVENÁ
Pátek 14. 3., 13:00 – přes noc!
14:00 – 17:00
Háčkování stim hraček
Přijď si uháčkovat něco měkkého, mačkavého a uklidňujícího! Společně si vytvoříme stim toys, které potěší ruce i duši. Všechny úrovně zkušeností vítány.
17:00 – Čaj a pomlouvání (cistému)
Žít v cis-témovém světě znamená být neustále konfrontován*a s realitou, která je nejen nepřátelská, ale často i přímo nesnesitelná. Vyčerpání z neustálé obrany není vedlejším efektem, ale cíleným mechanismem útlaku.
Přijď si odpočinout, kde svou frustraci můžeš sdílet a namíchat si čajovou směs na míru, která posilní i zahřeje.
18:00 – Večerní jógové cvičení
Zveme tě na klidné večerní jógové cvičení s Innes a Julou, kde si protáhneš tělo a uvolníš mysl. Přijď si odpočinout, naladit se na sebe a načerpat novou energii! Karimatky výhodou.
19:00 – Vaření a společná večeře
21:00 – Premiéra filmu Ranní ptáče dál nedoskáče
Dvě osoby, které si jsou z minulosti blízké, se znovu shledávají v bdělé i spánkové realitě. Výkonová společnost je rozdělila a jedna se podřídila pozdnímu kapitalistickému světu. Druhá ztvárňuje metaforu snu a chtěla by, aby si znovu byly zase blízké. Manifest o spánku a existenciálním pocitu z kolektivního často absurdního „lovení času“ na úkor odpočinku.
22:00 – Ambientní set: M.K.
V rámci projekce zazní autorovy ambientní nahrávky z alba Usínání v ambientu, které přirovnává ke zvukovým esejím bez hranic pevné skutečnosti. Vytvořeny byly kombinací field recordingu, syntetizátoru a destrukci zvuků.
22:00 – Přespávačka
Společné přespání v galerii u příležitosti Světového dne spánku. Stačí spacák, karimatka a pohodlné oblečení.

🌈YASSIFIKACE GAMU
Sobota 15. 3., 9:30–19:00
9:30 – Ranní meditace s Chapell Moan
Chappell Roan, akorát bez peněz a ezo, co si přeje, aby se všichni cítili HOT TO GO! Úžasná a nádherná diva a drag queen Chapell Moan nás provede ranním rituálem, který rozmazlí a pomazlí naše tělo i duši. Vstávat včas nebylo nikdy tak sexy.
10:30 – Jak se dělá snídaně
Opět pod vedením Chapell Moan, která k nám bude tentokrát obzvlášť štědrá. Chleba s marmeslayádou nebo veganská eggs-travagance? Možná, servírovat bude každopádně jen to nejlepší ze svého menu.
12:00 – Drag, make-up a módní kout
Čas dát se do glamu! Budeme se zdobit, malovat, oblékat, převlékat, vyrábět kostýmy, budeme se proměňovat do svých nejzdobnějších podob.
14:00 – Slunění na Petříně
Vidět a být viděn*a. Přichází totiž jaro a my se vracíme do ulic, jako ty nejkrásnější květiny, kveteme, prorůstáme půdu a potřebujeme k tomu trochu toho vitamínu D. Přidejte se na velmi krátkou procházku a slunění na Petříně s tou nejvíc best-dressed skupinkou ever.
16:00–19:00
Kvír prom! Karaoke a day rave
Dress code: večerní róby a střevíce. Na tomto bále se tančí a zpívá, ale především se jde brzy domů do postýlek! O veselku se postarají DJs California Bitch a Satis.Fire. Denní rave je pro všechny, i pro ty, kteří chtějí jít spát dříve než později.

🌈PLUSKO+ CENTRUM: BUDE!
Neděle 16. 3., 13:00–19:00
14:00 – Sdílení dove*vědomostí
DIY aneb udělej si sam*a! Tento programový blok otevírá prostor pro nehierarchické sdílení znalostí, může kdokoliv nabídnout workshop, přednášku nebo diskusi na libovolné téma. Speciální i velmi obyčejné dovednosti, akademické poznatky, umělecké experimenty nebo způsoby, jak čelit systémovým tlakům. Ujměte se organizace, připojit se k diskusi nebo se jen nechat inspirovat tím, co se bude dít.
Máte-li k tomuto tématu jakékoli otázky, neváhejte nás kontaktovat na našich sociálních sítích.

www.pluskolektiv.cz @pluskolektiv

Foto: Eliška Klimešová

Technická výpomoc: Ondřej Konrád

Grafický design: Žofia Fodorová a Šimon Vlasák

PR: Lála Mysl

Za propůjčení titulů do kvír knihovny děkujeme Galerii Světova 1.

⭐️Celoroční výstavní program GAMU je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Magistrátu Hlavního městy Prahy. Mediálními partnery jsou Artalk, Artmap a jlbjlt.

„Jako umělci žijeme na periferii. Ale jsme zrcadla. Jsme odraznými body, které prolamují bariéru.“ -Cannupa Hanska Luger

S nástupem globální informační infrastruktury jsme se stali přímými svědky rostoucího počtu humanitárních a (ne)přírodních katastrof, válek, ozbrojených konfliktů a vysídlení. Většina těchto geopolitických krizí je vnímána jako krize na periferii ve vztahu k eurozápadnímu světu. Výstava Louder zkoumá různé umělecké přístupy jako jazyk, který překračuje hranice a přibližuje periferii k centru. Těmito strategiemi poskytuje prostor pro odpovědi, reakce a odpor vůči těmto krizím a vytváří tak prostor pro jejich zesílení.

„Role umělce ve společenské struktuře sleduje potřebu měnící se doby:
V době společenské stagnace: aktivizovat
V době klíčení: vynalézat nové plodné formy
V době revoluce: rozšiřovat možnosti míru a svobody
V době násilí: nastolit mír
V době zoufalství: dávat naději
V době ticha: zpívat „     – Judith Malina

⚡️Grafický design: Žofia Fodorová
⚡️Technická výpomoc: Jonáš Balcar, Jonáš Balcar, David Škourek, Jakub Hons, Václav Mach
⚡️PR: Lála Mysl
⚡️otevřeno: čt-ne 13-19h
⚡️facebook event