Archiv rubriky: Výstava

3. 11.— 3. 12. 2023 (vernisáž: 2. listopadu 2023 v 18 h)

Tereza Bartůňková, Darja Čančíková, Jan Čumlivski, Palo Čejka, Rebecca Gray, Barbora Haplová, Tomáš Hauser, Jiří Havlíček, Juraj Horváth, Františka Iblová, Tomáš Klepoch, Kateřina Košíková, Martin Kubát, Monogramista T•D, Kryštof Pešek, George Radojčič, Barbora Satranská, Matěj Smetana, Jantra Šímová, František Týmal, understructures, Karolína Vilímovská, Anna Vohralíková, Anna Wysocká, Alžběta Zemanová

kurátoři: Michal Kindernay & Klára Zahrádková

grafika: Žofia Fodorová, Magdalena Konečná

Výstava tematizuje umění autorské knihy a autorského filmu, definuje prostor, kde se setkávají materialita, tradiční, experimentální a současné tendence v přístupu k výtvarným kategoriím dvou odlišných médií. Kniha se jako moderní umělecké dílo etablovala v 60.letech, film v době světových avantgard. Obě experimentální formy tradičního média, oscilují na pomezí neustálého dialogu mezi současným uměním a bohatými vnitřními často solitérními světy autorů, jejich hlasy se ozývají někdy až posléze nebo prostřednictvím šťastných nálezů v pozůstalostech, v šuplících či archivech. Přizvaní autoři jsou komplexními umělci, účastní se všech fází tvorby a přípravy díla, včetně výběru papíru, formátu, vazby a dále publikace a distribuce. Výběr autorských knih i filmů poukazuje na tendence současných umělců a umělkyň, kteří s médiem knihy a filmu udržují kreativní dialog. Autorské knihy v galerii se proměňují v instalace nebo galerijní situace, filmy opouštějí promítací aparáty a nabízejí nové možnosti čtení.

Instalace: Patrik Trska, Mikuláš Suchý, Honza Tomšů, Ondřej Konrád, autoři a kurátoři
Poděkování: Zdeněk Helfert, Anka Helfertová, Kristina Fišerová, Marie Kohoutová, Michaela Kukovičová, Ondřej Trnka, Vladimír Just
PR: Lála Mysl
otevřeno: čt-ne 13-19h
facebook event

2. 11.— 5. 12. 2023 (vernisáž: 2. listopadu 2023 v 18 h)

kurátoři: NAMU

20.10. –⁠ 29. 10. 2023 (vernisáž: čtvrtek 19. října v 18h)

Johannes J. Wagner, Jan Štěpánek, Jenny Sternwaldová, Eliška Drastíková, Gustav Sonntag. Anna Šmídová, Miroslav Jirele, Susan Witwer, Tomáš Honz, Kateřina Hubená, Roland Gräfe

grafika: Žofia Fodorová

Jan Štěpánek
Vedoucí katedry scénografie na pražské DAMU, scénograf, kostýmní výtvarnik, pedagog, ale věnuje se i malbě.

Jenny Sternwaldová
Obor scénografie, 2. Bakalářský ročník.

Eliška Drastíková
V roce 2021 absolvovala JAMU (ateliér scénografie), nyní DAMU 1. Magisterský, obor scénografie.

Anna Šmídová
2. Ročník magisterského studia, obor divadelní scénografie, v divadle DISK (katedra činoherního divadla).

Roland Gräfe
Umělec na volné noze, absolvoval večerní studium na HfBK Dresden a člen Spolku drážďanských umělců; v roce 2014 založil Roland Gräfe Foundation – Foundation for Art and Culture.
Charakteristická je pro něj výrazná barevnost, redukovaný formální jazyk a rychlý a spontánní pohyb jeho obrazů.
Susan Wittert
Dokončila studium malby a grafiky na Vysoké škole výtvarných umění v Drážďanech. Od roku 2004 působí na volné noze.
Její portréty mají vzrušující homogenitu díky osvětlení a barevné teplotě, která je velmi blízká obrazovému chápání starých mistrů, ale je stále přítomná.
Její zde vystavená umělecká díla zachycují zvenčí opuštěnou budovu v Milešově. Dílo Anny Šmídové vlevo nahlíží do interiéru téže budovy, teprve zde se ukazuje, v jakém je stavu.
Tomáš Honz
Patří mezi nejviditelnější mladé krajináře u nás. Dosavadní většinu jeho tvorby tvoří plenéry, které vznikají alla prima a lze v nich najít odkaz na malíře 19. století nebo asijskou kaligrafii. Nevyhýbá se kulturní krajině, a tak kromě skal, stromů a řek zaznamenává i sady, silnice nebo rozbořená místa.
Zajímavou součástí jeho tvorby jsou noční náměty, které maluje jen v přítomnosti světla z čelovky. V plenérech usiluje o vystižení unikátní atmosféry daného místa a času. Čím dál tím více se ale věnuje i tvorbě v ateliéru. V něm se zpravidla soustředí na větší formáty, které z plenérů vychází a obohacují krajiny o mytologický a fantaskní náboj.
Gustav Sonntag
Narodil se v Berlíně v roce 1994 a od roku 2015 studoval na Univerzitě grafiky a knižního umění v Lipsku. Umělec, fascinovaný „mezilidskými konstelacemi“ a zkoumáním individuality člověka, se soustředí především na to, aby ve zdánlivě obyčejných situacích ukázal neobvyklé. Spojením snů, spirituality a reality jde Sonntagovi o vytváření a prezentování nové pravdy. Důležitou roli hraje také časové hledisko a procesní povaha vnímání.
Sonntag často používá fotografie ze svého archivu, mění to, co vidí, nebo spojuje různé motivy, aby vytvořil novou atmosféru s narativními aspekty a ilustroval pocity a vyprávěl příběhy. K vytvoření té nejkrásnější iluze využívá různé malířské techniky, jako je tradiční olejomalba, malba akrylem či lazurou, až po částečné nanesení plátkového zlata nebo prostou náhodu.

otevřeno: denně 13-19h
facebook event

15. 9.—14. 10. 2023 (vernisáž: čtvrtek 14. září v 18h)

Veronika Čechmánková, Gijs Gieskes, Lukáš Jasanský a Martin Polák, Ruta Putramentaite, Kateřina Konvalinová, Denisa Langrová, Erika Velická

kurátoři: Martin Netočný

architektonické řešení: Petr Lhoťan

grafika: Pavla Nečásková, Šimon Vlasák

produkce: Josefína Frýbová

Výstava O the Hoe, the Hoe, the Hoe je výstavou o způsobech vyprávění. Pomocí zastoupených děl a dalších artefaktů se snaží předestřít příběhy, v nichž člověk zastává pozici jednoho z mnoha relevantních subjektů. Setkáváme se tak hned s několika novými typy narativů, které nejsou pouhým instrumentem vedoucím posluchačstvo a diváctvo ke svému závěru, nýbrž svébytným tvarem, jenž přiznává sobě samému i všemu, co zahrnuje, určitou míru autonomie. Pokud na okamžik poodstoupíme, zjistíme, že takovým samovolně utvářeným příběhem by se jednou mohla stát také krajina okolo nás. Jakou roli v její nové definici sehrají prostředky současného umění, není zatím příliš jasné. Na první pohled je ovšem patrné, že spoluutvářejí prostor, v němž jsou nové formy storytellingu stěžejním tvůrčím principem. Jinak tomu není ani na této výstavě.

10.8. – 9.9.2023 (vernisáž: středa 9. srpna 2023 v 18 h)

Artur Magrot

kurátoři: Nina Moravcová

grafika: Šimon Vlasák

20.6 2023-9.7.2023 (vernisáž: pondělí 19. července 2023 v 19h)

Adrián Kriška, Alena Kolesnikova, Gabriela Palijová & Žil Vostálová, Klára Kacířová, Prokop Jelínek

Výstava diplomových prací Centra audiovizuálních studií, FAMU.

Otevřeno denně od út 20.6 2023 do ne 9.7.2023

08.6.2023 - 14.6.2023 (vernisáž: čtvrtek 8. června 2023 v 17 h)

Scénografie, Filmová Scénografie, Kostým/Maska, Volná Tvorba

Výstava prací studentů Katedry Scénografie – PQ23
Studentská expozice v ateliéru KS DAMU – PQ23 je kombinovaná výstava
výtvarných prací a prostorových objektů/instalací z období 2019 – 23.
Objekty a umělecká díla jsou propojením mezi akademickým a uměleckým
směřováním Katedry Scénografie, tématem PQ23, tedy pojmem „Rare“ a
kontinuálním procesem objevování a redefinice, co vše pojem scénografie znamená.

8. – 14. 6. GAMU
Výstava bude otevřena: 8. – 14. 6. 2023 13h – 19h

8. – 18. 6. 2023, DAMU Ateliér Katedry Scénografie, hlavní budova 4. patro, Karlova 26, 116 65, Praha 1
Vernisáž: 8. 6. 2023 v 17.00
Výstava bude otevřena: 9. – 18. 6. 2023 10h – 18h
Komentovaná prohlídka 15. 6. 2023 od 16.00

29. 5. — 4. 6. 2023 (vernisáž: úterý 23. května 2023 v 19 h)

Adam Kácha, Tereza Chudáčková, Jonáš Balcar, Eva Rotreklova, Tara Šelírová

kurátoři: Marie Lukáčová

Klauzurní výstava Centra audiovizuálních studií FAMU, dílny Marie Lukáčová, Georgy Bagdasarova a Martina Blažíčka.
Otevřeno denně 13 — 19h.

23.05.2024 (vernisáž: úterý 23. května 2023 v 21 h)

Simona Rozložníková

Po okně leze moucha, ta tlustá co se ji říka masařka. Okenní tabulku tu křižuje už celou věčnost. Lidem se většinou hnusí, ve skutečnosti je ale krásná, kovově zelená a modrá, s průsvitnými křídly protkanými stříbrnými nitkami. Už dlouho tu leze po skle, a neví jak se dostat ven. Venku přitom svíti slunce, září tam barvy a fouká vítr. Mohla by si létat, jak by chtěla. Jen to okno ji tu pořád drží! Někde přece musí být škvíra, kudy se dostane z toho fádního, šedivého pokoje ven. Z té osamělosti. A konečně! Tady je! Našla ji. Byl nejvyšší čas. Slunce zrovna zapadá, obloha se krásně vybarvila doruda, ještě si těch barev trochu užije !
( Milena Štráfeldová – O té co si říkala Toyen)

Absolventké predstavenie Simony Rozložníkovej, študentky Katedry Nonverbálniho divadla, HAMU. Je site specific imerzívnym divadlom … akousi „pantomimickou výstavou“ zasadenou do priestorov Galerie AMU. Inšpirované životom, osobnosťou a tvorbou TOYEN.

Koncept, réžia a hraje : Simona Rozložníková
Pedagogické vedenie a supervize : Radim Vizváry
Scéna a kostými: Aleš Vancl
Light design : Lukáš Klíma

„V potemnělém sále života, sleduji projekční plátno svého mozku “
Toyen

https://fb.me/e/2vI3BjNY8

14. 4. - 20. 5. 2023 (vernisáž: 13. 4. 2023 od 18:00 )

Louisa Havránková, Ava Holtzman, Eliška Klimešová, Adam Rolex, Tereza Šimoníková, Jakub Tulinger, Šimon Varaus

kurátoři: Jiří Ptáček

grafika: Magdalena konečná, Šimon Vlasák, Pavla Nečásková, Žofia Fedorová

V geologii termín „opilý les“ označuje porost, který vyrůstá na pomalu se sesouvajícím svahu. Kmeny stromů rostou všelijak nakřivo, les působí neuspořádaně a to geologům signalizuje, že se podloží hýbe. V názvu výstavy, na níž se setkají studující z ateliérů katedry fotografie FAMU v Praze, je opilý les odkazem k nestabilitě podmínek, v nichž tito mladí lidé vyrůstají, a k umělecké tvorbě coby opakovaným pokusům o udržení rovnováhy. Prostřednictvím jejich prací však výstava poukazuje i na to, jak na tyto pohyby reaguje nástroj, jež paušálně nazýváme fotografií, a také „její katedra“.

dernisáž a komentovaná prohlídka: 19. 5. v 18:00

do 18.6.2023

Galerie AMU (GAMU) vyhlašuje otevřenou výzvu k předložení výstavních projektů pro doplnění programu galerie v roce 2024. 

Výzva je určena českým i zahraničním umělcům/umělkyním a kurátorům/kurátorkám; přihlášky je možné posílat v češtině nebo v angličtině. Výstavní rada GAMU, která vyhodnocuje přihlášené subjekty, preferuje tematické kurátorské výstavy s interdisciplinárními přesahy, případně výstavní projekty založené na uměleckém výzkumu (zejména v oboru fotografie a nových médií).

Délka výstav v GAMU se pohybují mezi třemi a šesti týdny.

Seznam požadovaných příloh:

• podrobný popis projektu včetně obrazové dokumentace zohledňující i prostorové možnosti galerie (max. 3 normostrany) 
• strukturovaný životopis předkladatele
• stručné životopisy vystavujících umělců včetně ukázek tvorby / odkazů na portfolia
• rozpočet výstavy s navrhovanými doplňkovými zdroji financování

Projekty je možné přihlašovat elektronicky do 18. 6. 2023 na veronika.danhelova@famu.cz.

Galerie AMU zajišťuje:

• dohled na výstavách
• technickou podporu
• grafické zpracování a tisk materiálů k výstavě (pozvánka, plakát, banner)
• základní PR (tisková zpráva, zveřejnění avíza k výstavě na webu a fcb, inzerce v tištěné Artmap, newsletter, TZ na Artalk)
• část produkčních nákladů (materiál, instalace, příp. deinstalace výstavy) s ohledem na rozpočet galerie v daném roce

Půdorys galerie a fotodokumentace výstavních prostor k nahlédnutí  na webu v sekci o galerii

17. 2. – 25. 3. 2023 (vernisáž: 16. 2. 2023)

Aika Akhmetova, Ella CB, Sarah Dubná, Natasja Loutchko, SPIT (Marta Orlando, Clémentine Roy, Natasja Loutchko), Hana Garová, Mary Neely and Mika Bar-On Nesher

kurátoři: Natálie Kubíková

Každý přístup je ve výstavě reprezentován jako intimní observačních nástroj, se kterým můžeme kolektivně uvažovat nad konceptem queerness v rámci konstruktů jako je rodina, přátelství, vztahy a další sociální interakce. Otázky rodiny, sousedství či kulturních stereotypů prezentuje skupinová výstava mezinárodních ženských a non binary umělkyní a umělců. Vystavená díla se orientují na umělecké praxe bez explicitního rozeznávání současné queer kultury a odkazují se na intimnější roviny komunikace a předávání informací, odporu či zázemí. Výstava odkazuje převážně k intimnější rovině zobrazování ženských homosexuálních narativů a zabývá se zastíněním lesbické přítomnosti v kolektivní představivosti.

Vernisáž: čt 16. 2. 2023 od 18:00

Otvírací doba:
čt – so 13:00 – 19:00 nebo po domluvě

7. 2. – 9. 2. 13:00–19:00 (vernisáž: 6. 2. v 19.00)

Tomáš Rampula, Gabriela Palijová, Martin Dušek, Žil Julie Vostálová, Tereza Chudáčková, Eva Rotreklová, Viktorie Štěpánová, Eliška Lubojatzká, Karolina Hnětkovská, Jáchym Ozuna, Klára Kacířová, Lucie Myslíková, Matěj Martinec, Tara Šelířová, David Šourek, Jonáš Balcar, Nea Cindr, Adam Kácha, Michaela Kozáková, Veronika Poslední

foto: Martin Blažíček

17. – 26. 1. 2023 (vernisáž: 16.1. v 19:00)

Adam Mička, Lucie Hradecká, Varvara Gorbunova, Tianning Deng, Ashir Singh, Andrea Olsen, Kaczmarczyk Zofia, Zuzanna Bielecka, Wiktor Robert Marcinkowski, Mercer Breitenbach, Irma Brifordová, Černická Anna, Havránková Louisa, Krisztina Kocsis, Vojtěch Kůrka, Lucie Sasínová, Tereza Šimoníková, Barbora Švejnochová, Selinšek Maja, Aleks Herc, Helen Mountaniol, Maria Elisa Koskivirta

10. – 13.1. 2023 (vernisáž: 9.1. v 18.00 )

Michael Lozano, Jakub Prašivka, Jonathan-Antonín Machander, Raphael Taterka,Tatiana Lvovská, Radim Hořelka, Lisa Philippon, Yutong Xie, Quoc Vinh Tran, Jakub Tulinger, Sarah Kidder, Swati Indeera Parwani

trvání výstavy: 10.–13.1. 2023

vernisáž: 9.1. v 18.00

otevírací doba út–ne 13:00–18:00

Výstava studentů Ateliéru dokumentární fotografie FAMU. Jedná se o trváním krátkou, ale zároveň i jedinečnou příležitost nahlédnout do hlav lidí, kterým není lhostejný stav věcí okolo nich. Ať už se jedná o genderovou nerovnost, vůči klimatu arogantní velikášská gesta na Kralickém sněžníku, pohled vietnamské komunity na život ve večerce, kulturu amerického wrestlingu, zahradu a komunitu jednoho domku, kreatury čekající na svou knihu v army stylu, odpovědi ostatních na smysl umění, kvasnice kvasící dle přístupu světla, zpověď jedné ženy čelící kulturním a genderovým stereotypům v Indii, ohnuté zátylky lidí hypnotizujících displeje telefonů, štěstí a bezpečnost jednoho údolí v čínské provincii Sin-ťiang, způsob konstituování veřejných prostranství psychiatrické léčebny v Bohnicích (anebo kdekoliv jinde). Nemusíme křičet, abychom byli slyšet a proto nyní zašeptáme: „Tohle jinde neuvidíš“.

25.11. od 21:00, 26. 11. 2022: 15:30 - 18:00 (vernisáž: pátek 25. 11. 2022 od 21:00)

Třídenní festival plný tance na spoustu způsobů. NOVÁ GENERACE je platformou pro veřejnou prezentaci prací studentů Katedry tance HAMU – nastupující generace choreografů a tanečníků.

Více informací na Facebookové události.

pátek 25. 11. 2022, 21:00
sobota 26. 11. 2022, 15:30 – 18:00

Promítání krátkometrážních filmů, které vznikly v posledních letech ve spolupráci studentů choreografie Katedry tance HAMU a studentů Katedry kamery FAMU v rámci předmětu Tanec a kamera vedeného MgA. Markétou Jandovou, Ph.D. 

NOVÁ GENERACE je platformou pro veřejnou prezentaci prací studentů Katedry tance HAMU. Partnery této platformy jsou AMU, HAMU, Magistrát hl. m. Prahy, Ministerstvo kultury ČR, divadlo DISK a Taneční aktuality.

3. 11. 2022 od 18.30

14. – 20. 6. 2022, otevřeno od 13:00 do 19:00 (vernisáž: 13. 6. 2022 od 18:30)

Karolína Hnětkovská, Klára Kacířová, Matej Martinec, Jáchym Ozuna, Gabriela Palijová, Tamara Pauknerová,  Tomáš Rampula, Anastasia Rybalchenko, Alexandra Sihelská, Sofia Sováková, Žil Julie Vostalová

kurátoři: Georgy Bagdasarov

Ústředním tématem křížení je transformace; z jednoho místa na druhé a někdy i skrze různé fáze stvoření. Pokud jsou postavy propojeny „přechodem“ – přesunem zpět (nebo dopředu či dozadu), ale vůbec ne dopředu/dolů, pro nově příchozí to může být velmi matoucí… teď je to těžké, protože zcela nepochopili, že lze změnit místo, aniž by se něco změnilo, pokud měl člověk čistou mysl ve všem ostatním! Myšlenkou přechodu je udělat věci zajímavější a méně frustrující. Ten svět vypadá až příliš reálně: stavby, cesty začnou tikat dohromady těsně před tím, než se jejich čas vymkne z rukou, a přitom se každou vteřinu, kdy je obcházíme, cítíme je jako zcela nové objekty; takže tyto změny probíhají s větší rychlostí než obvykle, i když se tu opravdu nic nebortí…

24. 2. - 10. 3. 2022 (vernisáž: čtvrtek 24. února 2022 v 18 h)

17. 1. - 26. 1. 2022

19. 11. – 19. 12. 2021 (vernisáž: Zahajovací den ve čtvrtek 18. 11. 2021 od 13 – 19h.)

Aleš Čermák

Supervize: Jindřiška Křivánková, Jakub Gottwald, Jan Bárta, Petr Skala, Matouš Hejl
Teoretický support: Jakub Albert Ferenc, Marie Štindlová
Sound design: Matouš Hejl
Grafický design: Terezie Štindlová
Technická podpora: HAMU/ GAMU

foto Světlana Malinová

20. 10. – 11. 11. 2021 (vernisáž: v úterý 19. 10. 2021 v 19h)

Karel Vostárek

kurátoři: Karel Kerlický

15. 9 - 7. 10. 2021 (vernisáž: úterý, 14. 9. v 18:00)

 Světlana Malinová, Anežka Horová, Marina Hendrychová, Abelardo Gil Fournier, Matěj Martinec, František Fekete, Daniel Burda, Aleš Zůbek

kurátoři: Lukáš Likavčan

„Metabolický pohled“ začíná u myšlenky, že lidská ekonomie je pouze pokračováním přírodní ekonomie jiným způsobem – a to až do té míry, že pojmy jako „logistika“ nebo „infrastruktura“ můžou sedět stejně dobře na průmyslové zóny jako na ekosystémy, na výrobu a přepravu zboží jako na fotosyntézu a potravinové řetězce. Co kdybychom ale začali považovat i lidskou kulturu a komunikaci za součást přírodních metabolismů? Nenašli bychom pak kolem sebe zvířata, rostliny, houby, bakterie, neživé předměty i celá společenství organismů, které na nás neustále promlouvají a které nám něco ukazují nebo nás naopak varují?

Výstava je součástí Fotograf Festivalu #11

video Miroslava Konečná

foto Lenka Janíčková

15. 7. – 27. 8. 2021 (VÝSTAVA JE PRODLOUŽENA DO 3. 9. 2021) (vernisáž: čtvrtek 15. 7. 2021 od 13 – 19h.)

Autor projektu: Aleš Čermák
Teoretický support: Jakub Albert Ferenc
Supervize: Jindřiška Křivánková, Jakub Gottwald, Matouš Hejl, Petr Skala
Hosté: Roman Radkovič Collective
Grafický design: Terezie Štindlová
Sound design: Matouš Hejl
Dokumentace: GAMU
Anglický překlad: Vít Bohal
Kurátor a Koordinátor projektu: Petr Krátký (GAMU)

Ruce a ostatní končetiny jsou považovány za části těla. Proč by tedy všechny bytosti mající tělo nemohly být považovány za součást jediné bytosti? Neexistuje postižené tělo, ale pouze postižené socioekonomické systémy.

Z pohledu jiného nemusí být slabost pomalostí nebo slabý/slabší nemusí být nutně pomalý/pomalejší, ale dosahuje jiné rychlosti, než je rychlost média, které zrovna teď obýváte. „Nemocný“ zde nemusí nutně znamenat „viditelně nemocný“. Nemoc zahrnuje to dosud nerozpoznané, se kterým je zacházeno tak, jako by se o žádnou nemoc nejednalo. Přijmout vlastní zranitelnost a křehkost, aby bylo možné reorganizovat – přeprogramovat vztahy, a to jak k sobě samým, tak i v širším společenském kontextu.

Jsou naše těla oním nebezpečným biologickým faktorem? Je samotné tělo jádrem této krize? Začneme si všímat těl až poté, co onemocní? Existuje více než jen jedna neviditelnost? Uniká neviditelnost z každodenní zkušenosti? Co znamená ocitnout se vedle neviditelného?

Ve skutečnosti už se světem dávno nekomunikujeme_Aleš Čermák

Odcizení a prostor pro radikální lásku_Jakub Albert Ferenc

Klikněte zde pro přesměrování na stránku projektu.

The Transversal Navigation spojuje vizuální a performativní jazyk_rozhovor o projektu pro UNIVERSITAS

foto Lenka Janíčková

24. 6. – 2. 7. 2021 (vernisáž: 24. června 2021 v 17:00 – 19:00)

Marina Hendrychová, Adrián Kriška, Marie-Anna Šulc Hajšman, Aleš Zůbek, Eliška Lubojatzká, Karolína Hnětkovská, Jáchym Ozuna, Klára Kacířová, Alena Kolesnikova, Ester Grohová, Lucie Myslíková, Martin Dušek, Prokop Jelínek, Lucie Ščurková, Matěj Pokorný

kurátoři: Martin Blažíček

Ve fikčním světě japonské sci-fi Final Fantasy se lze setkat s fantazijními prvky žánru sword & sorcery, skutečnými i alternativními historickými reáliemi, manga charaktery, stylizovanými komiksovými bytostmi i relativně civilními postavami. Na první pohled zběsilý mash-up žánrů a prvků východních i západních (pop-)kultur je nepřehledně eklektickým světem apropriací, odkazuje ale i ke světu, kde se prolínají velké dějiny se sny, osobní pamětí a soukromou spiritualitou jeho aktérů. Výstava ročníkových prací Centra audiovizuálních studií si propůjčuje název herní série i jako odkaz k vyústění několikaleté celoplanetární pandemie do nezbytné představy nové „finální fantazie“ nadcházející budoucnosti. Je-li zkušenost posledních dvou let dělící čárou za starým světem, do jakého nového světa budeme vstupovat? Finální fantazie odkazuje k aktuální rekonfiguraci představ budoucnosti jako místa umocněné spirituality, magie a privátních rituálů. Podobně jako v herním světě, klíčovou roli zde hrají prvky identity a abstraktní pojem substance, který může znamenat látku, hmotu, princip, nebo základ a který slouží k praktickému přemostění rozporu mezi přírodou a technologií, nebo instrumenty a energií. Vystavená díla v tomto duchu stojí rozkročena mezi 3D vizualitou herních světů, ARG hrami, virtuální realitou, tradičními postupy a rukodělnými technikami, jako je keramika, tisk a přírodní materiály. Ty však nevytváří vzájemná napětí, ale celistvé médium pro vyprávění osobních mytologií.
Součástí výstavy je individuální prezentace projektu VR projektu Cuddle terapie, který se uskuteční v termínech oznámených na Facebookové stránce Galerie AMU: https://www.facebook.com/galerie.amu

DOPROVODNÝ PROGRAM K VÝSTAVĚ:

Shine Bright Like a Diamond
Lucie Myslíková

Městská hra, 90 min.

pátek 25. června 17:00 – 18:30

Městská hra Shine Bright Like a Diamond je finálním výstupem rezidence Lucie Myslíkové v prostoru INI, při které adresovala problematiku současného bydlení. Cílem hráčů bude stát se dokonalými adepty pro bydlení a vyhrát výběrové řízení na ubytování v luxusní rezidenci. Hra se uskuteční v prostoru bytové rezidence Diamond River od 17:00, poté bude následovat společný přesun na vernisáž v prostoru INI. Více na fb.com/iniprojectprostor

Cuddle Terapie Galaxy
Klára Kacířová, Alena Kolesnikova, Ester Grohová

VR instalace, 20 min

čtvrtek 24. června 17:00-19:00
pátek 25. června 15:00-19:00
podnělí 28. června 15:00-19:00
čtvrtek 1. července 15:00-19:00

Cuddle terapie je forma terapie zaměřující se na asexuální dotyk a jeho deprivaci v dnešní společnosti. Dotyk může pomáhat produkovat hormon oxytocin, který pozitivně ovlivňuje naše sociální chování a díky němuž se ve světě cítíme bezpečněji. Z důvodu pandemických opatření jsme se pokusily nasimulovat cuddle terapii skrze virtuální prostor a haptické objekty. Instalaci je možné navštívit individuálně v uvedených časech po rezervaci na fb.com/galerie.amu

video Miroslava Konečná

foto Lenka Janíčková

10. – 18. 6. 2021 (vernisáž: Zahajovací den 10. 6. 2021 od 13:00 - 19:00 (od 17:00 za osobní účasti autorů))

Nehmotný zásah IIIII

Interpretace
Idea
Informace
Invence
Inspirace
Interpretační centra v krajině a v procesu

Photo FAMU + DAMU KALD + Multimédia VŠE + IPR PRAHA
představují výsledky semestrální práce na přípravě interpretačních center v oblasti připravovaného příměstského parku Soutok.

Prezentace rozpracovaných projektů a idejí studentů 3 vysokých škol, kteří připravují interpretační místa v krajině v oblasti plánovaného příměstského parku Soutok. Projekty vznikaly během období s mnoha omezeními volného pohybu v mentálním a hybridním prostoru. Během prázdninových měsíců bude probíhat jejich zhmotnění, v týmech, materiálu i prostoru. První fyzické představení proběhne přímo na špičce soutoku Berounky a Vltavy v den podzimní rovnodennosti.

Organizační tým: Martin Stecker, Štěpánka Šimlová, Tomáš Žižka, Zdeněk Vondra, Zdeněk Ent

27. 5. – 3. 6. 2021 (vernisáž: Zahajovací den: 27. 5. 2021 od 13:00 - 19:00 (od 17:00 za osobní účasti autorek))

Vilma Bořkovec, Veronika Loulová

kurátoři: Ondřej Brody, Mark Ther

architektonické řešení: Matěj Kos

grafika: Jan Slabihoudek

—

Poděkování:

Video Želvuška:
Performerka: Anna Benháková
Kamera, střih: Juliana Moska
Světla: Vojtěch Brtnický 

Video Violetta:
Violetta:  La Cuntessa
Kamera, střih: Lenka Karaka

Nahrávka:
Kristýna Fílová
Ahmad Jafar Hedar 

Video dinosauři:
kamera, střih: Filip Kopecký 

Zapůjčení rekvizit:
Jakub Mejsnar
Judita Mejstříková
RUN OPERUN z.s.

Mozartův penis:
model: Martin Talaga
odlitek: Jan Haubelt

Instalace:
Jiří Procházka 

Speciální poděkování:
Adriana Spišáková
Marek Špitálský
Justina Urbanová

video: Miroslava Konečná

foto: Lenka Janíčková

27. 4. - 20. 5. 2021

grafika: Jan Slabihoudek

CORPS
CENTER OF RESEARCHING PARALLEL SYMPTOMS

Zveřejnění online výstavy 11. 5. 2021

Autoři Viktor Takáč a Milan Mazúr pracují nejčastěji s médii videa a filmu, ve kterých hledají různé možnosti použití techniky a formálního zacházení s ní. Zajímá je také prostor, ve kterém divák jednotlivá díla sleduje. V projektech často artikulují nejen samotné médium pohyblivého obrazu ale i jeho překrývání v rámci analyzování možností prostoru galerie nebo vlastností aktéra jako možného hybatele narace nebo interakce. Oba autoři se pokoušejí dekonstruovat schémata lineární narace a skládat pomocí vlastních pravidel a nástrojů nově vytvořené audiovizuální celky. Tato témata uplatňují během výzkumu doktorského studia, pod vedením Tomáše Svobody v ateliéru Nových médií na Akademii výtvarných umění v Praze. Plánovaná výstava v GAMU je jejich první autorskou spoluprací.

Klikněte zde pro přesměrování na stránku projektu.

3. 3. – 18. 4. 2021

Podivné bezdomovectví: sen jako skutečná praxe je název první fáze projektu The Transversal Navigation, která bude představena ve třech fázích v průběhu roku 2021 v galerii AMU. První fáze projektu bude v důsledku pandemických nařízení neveřejná. Jednotlivé části budou prezentovány v průběhu trvání na webových stránkách projektu.

19. - 24. 2. 2021

Katedra alternativního a loutkového divadla DAMU, magisterský Ateliér site specific: Nikola Isaković, Jana Nunčič, Nikola Janković, Anna Dobiášová, Tereza Mitro

výstavní koncepce: Štěpánka Šimlová, Tomáš Žižka

grafika: Jan Slabihoudek

Výstava je neveřejná.

Výstavní projekt je spoluprací Photo FAMU a Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU.

Studenti Photo FAMU fotograficky mapují prostředí Soutoku, kde budou v příštím semestru pracovat v projektu uměleckého výzkumu práce s územím.

Studenti v rámci výuky spolupracují na projektu pro pilotní území příměstského parku Soutok, kde budou aplikovány metody site specific přístupu a tvůrčích metod umělecké tvorby tzv. živého umění (vycházejících z divadla, performance, akčního a participativního umění) a uplatněná metodika tzv. interpretačních center, tj. mobilní, terénní instituce rozvíjené pro porozumění a šíření znalostí o přírodních, historických a kulturních hodnotách daného území.

Doprovodný program: 18. 2. 2021 od 18h live stream performance Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, magisterského Ateliéru site-specific: Nad rybím světem

19. - 24. 2. 2021

Afanasy Shishebarov, Alexandra Chudá, Anežka Pithartová, Ava Holtzman, Cyprian Sprawka, Eduard Peleška, Eva Palčič, Flore Rigoigne, Jakub Pavlík, Jonathan Machander, Kacper Senkowski, Kristýna Mikulková, Yucheng Lin, Natálie Hájková, Natálie Pešková, Olivia Morris Andersén, Raphael Taterka, Said Babayev, Václav Sobek

výstavní koncepce: Štěpánka Šimlová, Tomáš Žižka

grafika: Jan Slabihoudek

Výstava je neveřejná.

Výstavní projekt prvního ročníku Ateliéru klasické fotografie Photo FAMU.

Šero laskavě dokresluje tvar předmětů. Tma obnažuje skutečnost.

(Luis Sepulvéda)

Hodina mezi psem a vlkem, v níž mezi těmi dvěma nelze rozlišit, naznačuje mnohem více než jen denní dobu. V tom čase se každá bytost stává svým vlastním stínem, tedy něčím jiným, než sebou samým. Je časem metamorfóz, kdy polovina lidí doufá a druhá se obává, že se ze psa stane vlk. Pojmenování této doby k nám přišlo už z raného středověku, kdy lidé z vesnic věřili, že taková proměna může nastat kdykoliv.

Soumrak a úsvit představují z pohledu astronomů část dne, kdy se geometrický střed Slunce nachází mezi 0 a 18 stupni pod horizontem.
Právě v tomto časovém úseku, který lze vymezit přibližně na hodinu před východem a hodinu po západu Slunce, není okolní prostředí ani zcela osvětlené ani temné. Světlo přicházející zpod horizontu a odražené oblohou je charakteristické svou mimořádnou měkkostí, absencí stínů a siluetami předmětů stojících proti němu.

Hlavní podmínkou pro vznik prací v rámci cvičení Ateliéru klasické fotografie během zimního semestru 2020 je právě tato hodina před příchodem a po odchodu světlého dne. Práce se žánrově a tematicky zaměří na krajinu, architekturu, portrét, akt, zátiší, inscenovanou i dokumentární tvorbu. Vznik prací v exteriéru nebyl podmínkou a se zmiňovaným charakterem přirozeného světla bylo možné pracovat i u oken interiérů či v ateliéru na denní světlo.

Podmínkou však bylo použití klasického filmového materiálu, a nikoliv videa či digitálních přístrojů, nicméně volba formátu, citlivosti filmu a typu fotoaparátu včetně dírkových komor i dalších experimentálních aparátů byl zcela v režii studentů. Ctěte hodinu, kdy i jeden odstín se může stát vesmírem!

9. – 14. 2. 2021

Eliška Lubojatzká, Jáchym Ozuna, Alex Sihelská, Adrián Kriška, Aleš Zůbek, Klára Kacířová, Anežka Horová, Martin Dušek, Alena Kolesnikova, Lála Myslíková, Marie-Anna Šulc Hajšman, Matěj Pokorný, Ester Grohová, Tereza Chudáčková, Marina Hendrychová, Gabriela Paliová, Karolína Hnětkovská

grafika: Jan Slabihoudek

online výstava od 15. 12. 2020

Umělci: Olga Mikh Fedorova, Dominik Gajarský, Olga Krykun, Barbora Látalová, Zden Brungot Svíteková
Kurátor: Viktor Čech
Architekt: Matěj Kos
Grafické řešení: Jan Slabihoudek
CGI@3D: Marek Bulíř, Jáchym Moravec

Poslední, třetí část projektu zaměřeného na vztah současného umění, choreografie a současného tance je věnována otázce tělesného pohybu jako časoprostorové (dis)kontinuity. Vnímání času a pohybu lidského těla v současném videu, performanci a tanci. Výstavní realizace se odehrává kompletně v online 3D prostředí, propojující prostřednictvím videí, instalací a interakce diváka, obě umělecké oblasti.

pro online výstavu klikněte zde

10. 10. 2020 - 1. 11. 2020/ výstava prodloužena do 15. 11. 2020 (vernisáž: pátek 9. října 2020 od 13:00 do 19:00)

Christian Kasners, Susanne Keichel, Tobias Neumann, Andrzej Steinbach, Lina Zacher

kurátoři: Stephanie Kiwitt, Anna Voswinckel, Tereza Rudolf

Výstava je součástí Fotograf Festivalu #10

Doprovodný program:

Druhý rozhovor: Proměnlivá perspektiva

Alžběta Bačíková, Susanne Keichel, Lina Zacher

9. 10. 2020 v 17:00

Rozhovor o možnostech sociálně dokumentární praxe v současné fotografii a filmu. S umělkyněmi Ažbětou Bačíkovou, Susanne Keichel a Linou Zacher.

Perspektiva je otázkou vidění a jednání. Obě tyto činnosti jsou pak přímou reakcí na prožitek nějakého prostoru. Člověk dnešní doby obývá takové prostředí a komunikační prostor, jež umožňují a také si žádají celou řadu různých perspektiv. Ve světle této skutečnosti se pak opět nabízí otázka po povaze současné sociální fotografie. 

Tobias Neumann se již mnoho let vydává do tožského města Lomé, aby tam fotografoval dvě sestry. Jeho práce na sérii portrétů pokračovala i později, kdy se jedna ze sester přestěhovala do Lipska. Přestože se prostředí k životu v obou městech velmi liší, Neumannův empatický vhled je jim společným prvkem.

Andrzej Steinbach ve své sérii fotografií představuje skupinu tří vrstevníků jako jakýsi spolek „proměnlivých identit.“ Tento jeho portrét lze vnímat jako antitezi k touze dnešní společnosti po homogenizaci a jasném vymezení hranic. 

K podobným tématům, avšak specificky v českém kontextu, se ve svém projektu Nová Evropa vyslovuje i Christian Kasners. Všímá si zdejších symbolů konzumu, xenofobních výroků pravicových a populistických politických subjektů, projevů nacionálního socialismu a projevů levicového smýšlení, které zaznamenává na fotografiích, které poté skládá do těsné blízkosti vedle sebe. 

Susanne Keichel již od roku 2015 dokumentuje způsob, jakým je v jejím okolí zacházeno s uprchlíky jako s předmětem politické a logistické třenice a xenofobní reakce. 

Lina Zacher v rámci filmového workshopu s chovanci nápravně výchovného zařízení pro mládež na Madagaskaru vytvořila dokument, který je obrazem životních podmínek této mikrospolečnosti z pohledu trestanců samotných. Do jaké míry jsou nově vzniklá východiska prostorem pro jednání trestanců a do jaké pro jednání umělkyně?

video Miroslava Konečná

foto Světlana Malinová

26. 9. – 2. 10. 2020 (vernisáž: pátek 25.září 2020 v 19:30h)

Autorky: Natálie Podešvová, Jana Stárková a kolektiv

Tvůrčí tým: Adéla Križovenská, Natálie Matysková, Natálie Podešvová, Jan Poš, Jana Stárková,Veronika Traburová, Jan Vaniš

Účinkující: Jan Homola, Katarína Hudačková, Adéla Križovenská, Arman Kupelyan, Jana Maroušková, Natálie Podešvová, Jan Poš, Jan Štrachal, Veronika Traburová, Natálie Vacková, Jan Vaniš, Adéla Voldrábová

grafika: Matěj Moravec

Taneční inscenace studentů HAMU a jejich hostů pod vedením studentky Natálie Podešvové.

Z důvodů omezené kapacity je nutná rezervace na e-mailové adrese: effugio@email.cz.

Premiéra: 25. 9. v 19:30
Reprízy: 30. 9. a 2. 10.

Součástí projektu je taneční inscenace uváděná v prostoru Galerie AMU, a také multimediální expozice.

Uniknout, utéct, uprchnout – effugio. Podařilo se vám někdy utéct před vlastní myslí? Vyhrát boj s nutkavě obsedantními myšlenkami? Víte, jaké to je žít ve světě, kde vás všichni odsuzují za to, že právě to nedokážete?
Psychická nepohoda – každý ji zná, každý se s ní vyrovnává po svém. Co tak nesnesitelného se v životě člověka musí dít, že si vybere zrovna fyzické sebepoškozování, jako cestu, jak psychické nepohodě uniknout?
K sebedestruktivním formám se nejčastěji obracejí mladí lidé. U záměrného fyzického sebepoškozování nejčastěji víme o dívkách od 13 do 17 let. Nejsou však jediné, kdo takto řeší problémy a namísto sebelásky v sobě pěstují sebenenávist. Odkud to však pramení? Kde je počátek sebedestrukce a proč je pro ostatní většinou snazší tyto problémy nevidět?
Projekt Effugio je taneční instalace vycházející z tradice fyzického divadla. Snaží se odhalit časté příčiny, které člověka vedou k takto krajním řešením. Ptá se po spouštěčích a po vztahu k okolí.

Projekt je vytvořen za podpory HAMU a Galerie AMU.

Videodokumentace Filip Kopecký a Matěj Kos

foto Světlana Malinová

12. 9. – 20. 9. 2020 (vernisáž: pátek 11. září 2020 v 18h)

Vystavující: Juan David Calderón Ardila, Ranaji Deb, Oskar Helcel, Martin Netočný, Hassan Sarbakhshian, Evgenii Smirnov, Longyu You

kurátoři: Hynek Alt

grafika: Matěj Moravec

Diplomová výstava studentů katedry fotografie, FAMU v Praze.

Jaká je nálada v zemi?
Poslední diktátor ztrácí kontrolu.
Já prostě neexistuji.
Vyměňujete své zdraví za umění.
Žádné viry zde nejsou.
Extrémisté se snaží vzít německý parlament útokem.
Odejděte, než bude pozdě!
Vesničané dávají přednost tvrdé práci.
Hráči NBA podnikají skutečné politické kroky.
Čína vrací úder.
Podělte se o své zážitky!
Záběry z dronů odhalují rozsah poškození.
Kandidát vychází z úkrytu.
Zuckerberg obviňuje dodavatele.
Každý den se dozvídáme o nové ztrátě.
Nepokoje vyvolávají ostře odlišné reakce.
Banksy financuje záchranný člun pro uprchlíky.
New York není mrtvý.
Lidé proměňují své suterény v soukromé fantasy světy.
Spojte se a uzdravte se!
Rezignujte!

V angličtině se přítomný čas prostý používá k vyjádření akce, která se děje nyní nebo pravidelně. Je to nejběžnější forma slovesa. Příklady titulků využívajících přítomný čas prostý jsou převzaty z dnešního vydání britských novin The Guardian.

Rozpoznávání znaků současné doby je jádrem umělecké praxe. Neustálý tok a nejasné rozlišení, kdy se přítomnost vynoří z bezprostřední budoucnosti, jen aby se o chvíli později propadla do zkamenělé minulosti, činí tento úkol extrémně náročným na pozornost jednotlivce. Všechny technické obrazy jako samostatné nebo sekvenční indexikální záznamy vždy zachycují pouze to, co je tady a teď. To je vlastnost technických obrazů, která nám od doby stínů v jeskyních pomáhá rozlišit naše vzpomínky od našich bezprostředních zážitků.

Sedm studentů vystavujících své diplomové projekty čerpá své prvotní zkušenosti z fotografie. Praxe každého z nich se postupem času vyvíjela a každý dospěl k používání jiného média a vlastního jazyka. Výstavu Simple Present Tense nepropojuje žádné společné téma, spíše sdílené fyzické a psychologické podmínky, v nichž díla vznikala. Situace informačního přetížení, nejistoty a extrémních změn ve způsobu, jakým vnímáme fyzickou realitu, vedla k radikální upřímnosti, flexibilitě a nutnosti nové přesnosti.

video Filip Kopecký

foto Světlana Malinová