3. 5. - 1. 6. 2018 (vernisáž: středa 2. května 2018 v 18 h)

Inés Andučić, Iva Bartošová, Theodora Bognárová, Linda Holubová, Pavlína Chroňáková, Jana Kahounová, Barbora Maleninská, Pavel Morávek, Adam Repka, Alžběta Riegerová, Michaela Semotánová, Michal Spratek, Vesa Iliana Stankova, Anežka Straková, Anna Stříteská, Martin Šimek, Zuzana Štěpančíková, Petr Vaněk, Veronika Volfová, Magdalena Vrábová

odborná spolupráce: Anna Hejmová

supervize: Nikola Tempír

grafika: Jan Slabihoudek

Scénografie je neoddělitelnou součástí divadla – živé akce, interpretace dramatu, jevištní realizace „tady a teď”. Tyto okolnosti jsou nezbytné při vnímání scénografie jako neoddělitelné složky divadelní inscenace, zároveň ale činí scénografii obtížně vystavovatelnou jako svébytné umělecké dílo. Prezentace studentských prací je proto koncipovaná jako mozaika jednotlivých částí tvůrčího procesu, které jsme jejich vystavením zastavili v čase. Skrze jednotlivé fragmenty tak představujeme proces, ne výsledek. Realizace finálního scénického a scénografického řešení se vyvíjí až do premiéry, roste s jednotlivými reprízami inscenace a naplňuje se derniérou.

Výstava je realizována za finanční podpory DAMU v Praze.

12. – 24. 4. 2018 (vernisáž: 11. dubna a 17. dubna v 18 h)

kurátorka: Sara Pinheiro

WAVEGUIDES je site-specific zvuková instalace z dílny Doniy Jourabchi (BE) a Taufana ter Weela (NL). Dílo reaguje na okolní prostředí, a tímto způsobem zprostředkovává různé poslechové situace, a umožňuje zkoumat naše relativní chápání prostoru a naši jedinečnou pozici v něm. Instalace využívá vlnovody, jako například přenosové vedení, trubky či ventilační šachty, a za pomoci elektroakustických procesů, jakými jsou například konverze, amplifikace, přenos či nahrávání, pracuje s akustikou daného prostoru. Vernisáž bude následována veřejnou přednáškou Taufana ter Weela (12. dubna v 18 h) s názvem From Inner Ears to Other Spaces (Od vnitřního ucha k jiným prostorám), která se bude zabývat konceptem zvukového a časoprostorového umístění, a bude zkoumat roli vlnovodů v přenosu dat (tedy od vnitřního ucha k vnějším prostorám skrze propojení těl, strojů a prostředí). Bude se zabývat vztahem mezi společenskými způsoby poslechu, akustickými a elektroakustickými prostory, a různými přístupy k prostoru a času. Duo následně povede workshop, který výstavu otevře dalším vlivům a vstupům. Výsledky tohoto setkání budou zveřejněny 17. dubna v 18.00 při příležitosti druhé vernisáže.

Program

11. 4. – Vernisáž 1. části výstavy s performancí
12.–16. 4. – Veřejná přednáška Od vnitřního ucha k jiným prostorám a začátek workshopu
17. 4. – Vernisáž 2. části výstavy s performancí (výstup workshopu)
22. 4. – Intervence livecodingového uskupení k-o-l-e-k-t-i-v

Donia Jourabchi(BE) je průzkumnicí zvukových a kontextových vztahů mezi tělem a prostorem, která se ve své práci převážně věnuje materiální povaze zvuku. Její experimentální přístup k prostorovým praktikám vytváří prostorové a zvukové strategie, které mohou fungovat jako mechanismy pro práci se společenským a fyzickým prostorem. Účastnila se mnoha skupinových projektů v oboru designu zvukových zařízení, organizování veřejných vystoupení, experimentální hudby, tance a choreografie, elektroakustických zvukových technik, improvizace, nahrávání, prostorové amplifikace, instalací a skladeb, vlastnoruční výroby nástrojů, radiofonního umění a grafického designu. V rámci její práce se táže na společenské podmínky pro tvorbu subjektivního vědění neseného materiální povahou zvuku, a v rámci kontextualizované artikulace jejích site-specific děl se zaobírá vlivem jejich širších společenských podmínek a situací.

Taufan ter Weel (NL) je architekt, zvukový umělec a badatel s interdisciplinárním přístupem, pracující na pomezí zvukové praxe a společensko-prostorového bádání v kontextu městské problematiky. Zaměřuje se zvláště na politicko-ekonomické procesy, a mimo jeho časté spolupráce na nezávislých projektech, pracuje od roku 2014 také jako hostující učitel na Fakultě architektury TU Delft, kde v roce 2009 získal inženýrský titul (s vyznamenáním) v oboru architektury. Pracoval na poloviční úvazek jako instruktor (2009-2012) a hostující učitel (2013-2014) na The Hague University of Applied Sciences (Ústav stavěných prostředí) kde již dříve, v roce 2006, získal bakalářský titul. Dále pracoval jako analytik urbánních prostředí (2009-2010) pro rotterdamské Cohabitation Strategies, a byl uměleckým vedoucím (2010-2012) a spolu-vedoucím (2013-2014) na Blikopener Festival & Productions, což je pravidelně se opakující festival divadla, performance a instalačního umění v Delftu. Elektronickou hudbu hraje již od roku 2001, a absolvoval jednoletý kurz (2011-2012) nabízený Institute of Sonology při Royal Conservatoire The Hague.

14. 3. – 6. 4. 2018 (vernisáž: úterý 13. března 2018 v 18 h)

vystavující: Jakub Jansa, Karolína Juříková
kurátor: Lumír Nykl

Společná výstava Jakuba Jansy a Karolíny Juříkové je druhou částí série, jejímž pilotním dílem bylo pozvání do Klubu příležitostí. Bowlingový bar se tehdy stal půdou pro nebytový seminář o ontologii celeru pro všechny smysly.
Známí hrdinové se v nové výpravné epizodě přesouvají do klenutých prostor GAMU, dějiště iniciačního sezení mladých košťálů s jejich sudičkou v kulisách, kde se těla proměňují před očima v příslibu nového začátku. Z rituálně přečalouněného trůnu k nám promlouvá vědma, v jejíž vlídné tváři bují zárodky budoucí naděje. Jazykem znovuoživené lidové slovesnosti společně voláme po nové vláze pro sdílenou představivost.

Bezútěšnou prázdnotu tmavého pozadí a osobní vykořeněnosti střídá příslib kolektivního zasvěcení svěřenců/kyň do nového příběhu. Hrubá tetovací jehla a inkoust rozpitý v brukvovité tkáni napovídají, že všudypřítomná úzkost se dá vyhladit do na míru uhnětené role. Z hotového tvaru označeného oboustranně přijatým posláním trčí snaha dobrat se lepších vyhlídek na blízkou budoucnost. Knihovník/ce nebo květinář/ka si berou svůj podíl na společném vyprávění se stejně samozřejmou odpovědností, jaká promlouvá z až příliš skutečného příběhu o předsedovi třídy, který vytáhl spolužáky/čky z trosek školy prostě jen z věrnosti své funkci. Pocit unikání smyslu a vyčlenění z rychlého sledu mikroudálostí nás tíží a tlačí. Ve správném kolektivním naladění se ale může zhmotnit v dobře padnoucí stejnokroj.
Ready-to-wear dres ve hře o společnou věc.
Hybridní válka avatarů o smysl se tak zničehonic mění v pohádku o naději, v níž jsou krasopisně vykroužené nové formy sdílené ekonomie pozornosti založeny na vzájemné nezištné péči.

All of a sudden it’s another smile, it’s another heartbeat, it’s another style of thinking
New hope couture
Folk body modification
Peep-to-peep networking

31. 1. - 4. 3. 2018 (vernisáž: úterý 30. 1. 2018 v 18 h)

výstavní koncepce: Štěpánka Borýsková & Petra Tomsová

architektonické řešení: Oldřich Morys

grafika: Jan Slabihoudek

Povodně v roce 2002 neušetřily ani fond Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., obsahující kolorované diapozitivy a negativy z pozůstalosti českého geografa J. V. Daneše. Ten ve dvacátých letech 20. století procestoval jako jeden z prvních Čechů Tichomoří, východní Asii a Severní Ameriku. Jeho fotografie z cest byly povodněmi nenávratně proměněny, ale degradační procesy vtiskly jednotlivým záběrům zároveň zcela novou vizuální kvalitu odrážející křehkost fotografického média tváří v tvář přírodním silám.

© Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., fond Daneš Jiří Viktor

© Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., fond Daneš Jiří Viktor

doprovodný program: Cestovatelské fotografie – péče o fotografie ve fondech a sbírkách (konference), středa 21. 2. 2018 v 9:30 h (Galerie HAMU, Hudební fakulta AMU, Malostranské náměstí 13, Praha 1)

Výstava vznikla na Akademii múzických umění v Praze v rámci projektu Zhodnocení a interpretace fotografického fondu Archivu Akademie věd ČR podpořeného z prostředků Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, kterou poskytlo MŠMT v roce 2014. Projekt probíhá v letech 2014–2018 a na jeho řešení spolupracuje Katedra fotografie Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze a Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

15. 12. 2017 – 21. 1. 2018 (vernisáž: čtvrtek 14. 12. 2017 v 18 h)

vystavující: Martin Ježek, Kryštof Pešek, (c) merry, Martin Búřil, Jan Kulka
prolog: Auguste & Louis Lumière, Damien Henry
kurátorka: Lenka Střeláková
logo: 2046
grafika: Jan Slabihoudek

Výstava sleduje současné podoby pohyblivého obrazu s vědomou vazbou na experimentální formy v dějinách kinematografie. Obraz coby produkt technologických procesů je sám sobě tématem, a to jak v rovině vzniku a prezentace díla, tak i skrze specifické zákroky vedené v zájmu jeho remediace či archivace.

Vystavující autoři svou soustředěnou tvorbou, ale i dalším (teoretickým, kurátorským, pedagogickým aj.) působením reprezentují houževnatě vykroužené podoby současného uvažování o pohyblivém obrazu. Mimo jiné s přímým odkazem, inspirací či zakotvením v doméně formálního, strukturálního filmu odhalují mechanismy a procesy za jiných okolností skryté v uzavřeném bloku mezi vstupem a výstupem. Vztah mezi technickými prostředky a obrazem se tak převrací: spíše než aby tu záznamová technika sloužila zobrazení, je obraz prezentován jako výsledek určitých technologických procesů, k nimž svou podobou odkazuje.

BLACK BOX, WHITE HAT na základě takto ustavené konstelace obhlíží aktuální situaci pohyblivého obrazu. Průběžně a opakovaně zde vyvstává například téma plošně upevňované praxe současné digitální distribuce a archivace, která tak nabývá normotvorných rozměrů. Různé poukazy k jejím limitům tvoří jednu z hlavních rovin výstavy, neboť prezentovaná díla se v tomto kontextu pohybují na hraně viditelnosti, či dokonce existence. Paralelně s tím je – nejen skrze singulární konstatování o konci smyslu záznamových médií pro tvůrčí práci – tematizován například neustálý pohyb mezi rozličnými kvalitami datových komprimací, neindexovatelné, performativní polohy pohyblivého obrazu nebo také význam mediální a informační gramotnosti ve vztahu k opensourcovým systémům a tvůrčím strategiím jimi umožňovaným.

Francouzský prolog vědomě reprodukuje specifický akademicko-umělecký fetiš vztahových peripetií vlaku a filmu nebo étosu kinematografických počátků, zároveň ale také představuje pevný referenční bod, z něhož lze o současném stavu pohyblivého obrazu uvažovat.

Logo: Jan 2046 Mucska

doprovodný program: Pramítačka Jana Kulky (prezentace a projekce), sobota 20. 1. 2018 v 18:30 h

V rámci výstavy BLACK BOX, WHITE HAT vyšla stejnojmenná publikace, která je k dostání v galerii.

partneři výstavy: PAF Olomouc, jlbjlt.net, Stable Studios

8. 11. – 3. 12. 2017 (vernisáž: úterý 7. 11. 2017 v 18 h)

výstavní koncepce: Michaela Pavlátová & Pavel Rejholec

grafika: Jan Slabihoudek

produkce: Karolína Davidová

CITY CITY je společným projektem studentů kateder animace a zvuku na pražské FAMU. Tématem výstavy jsou různé tvůrčí pohledy na město jako prostor, ke kterému se každá bytost nějak vztahuje, fyzicky i emocionálně.

Jednou z hlavních atrakcí výstavy je trojrozměrný interaktivní model města z připravovaného loutkového filmu Filipa Blažka, doplněný o hravé prvky, které mohou ovládat sami návštěvníci. „Lidé si budou moct vyzkoušet například odposlouchávání jednotlivých bytů pomocí domovních zvonků, jízdu s mini-autodráhou, anebo jen tak pozorovat proměny města během inscenované denní a noční doby,” popisuje některá z oživení modelu jeho autor.

Rovněž speciálně pro výstavu v GAMU vznikla série krátkých animovaných dokumentů zachycujících pomocí terénních nahrávek zajímavé lidské osudy a fenomény současného velkoměsta. Například snímek Náš prostor Petry Feňďové sleduje jeden den v životě prodavače časopisu Nový prostor, Tu a tady Michaely Mihalyové je zase vtipnou sociologickou sondou o výhodách a nevýhodách městského života. Projekční výběr je doplněn o nejúspěšnější městské snímky z historie Katedry animované tvorby, mezi něž patří například Graffitiger Libora Pixy anebo Mythopolis Alexandry Hetmerové.

Iniciátorka výstavy Michaela Pavlátová, vedoucí Katedry animované tvorby FAMU, ke konceptu výstavy uvedla: „Obvykle studenti zvuku ozvučují dokončené animované filmy našich studentů, zde tomu bude i naopak; předem daný zvuk se stává inspirací pro animaci. Tato výstava je pro studenty skvělou příležitostí vyzkoušet si animaci jinak než ji obvykle chápeme, totiž jako ucelené dramatické dílo, vyžadující divákovo soustředění. Zde mají možnost dát animaci jiný, volnější tvar bez časového určení, který funguje jako samostatný pohyblivý obraz, kam může divák kdykoliv vstoupit a zas ho opustit.“

Součástí výstavy je také bohatý doprovodný program, v jehož rámci se bude konat odborný panel o budoucnosti distribuce animovaných filmů, večer inspirace, který představí chystané projekty studentů audiovize, koncert studentů zvukové tvorby a v neposlední řadě také tematická městská projekce neziskové organizace AniPromítačka, při níž budou mít studenti z FAMU možnost porovnat svou tvorbu s tvorbou studentů z animačních kateder z celého světa.

Výstava CITY CITY v Galeriie AMU je realizována za podpory FAMU, nadace Filmtalent Zlín, Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hlavního města Prahy.

4. 10. – 29. 10. 2017 (vernisáž: 3. 10. 2017 v 18 h)

Jan Boháč, Jakub Červenka, Jonáš Richter

kurátoři: Jitka Šosová

Site-specific projekt „Melodram“ pracuje s touhou autorů stát se hudebními skladateli. Základem jejich libreta je prostor Galerie AMU a pohyb diváka v ní. Tematicky skladbu rámují tři texty, v různé míře ovlivňující lidské životy: Hippokratova přísaha, tisková zpráva NASA horující pro osídlení Marsu a vědecký popis latimerie podivné.

15. - 24. 9. 2017

Elisaveta Gershkovich, Valentýna Janů, Šimon Levitner, Johana Novotná, Petr Pustina, Karol Sekta, Elena Semerikova, Jonáš Verešpej

kurátoři: Štěpánka Šimlová a Jiří Thýn

Výstava závěrečných prací studentů bakalářského a magisterského studia na Katedře fotografie FAMU.

19. 7. – 3. 9. 2017 (vernisáž: 18. 7. 2017 v 18 h)

kurátoři: Tea Záchová

Autorka přetváří galerijní prostor v arénu, kde lze objevit život, ale také smrt. Výstavní projekt je inspirován minojskou ceremonií taurokathapsia, smrtícím tancem s býkem. Kdo je akrobatem – umělec nebo divák? Kdy vstupují do mystické hry? Je to právě teď anebo každým okamžikem. Rituální opakování hry, která možná nemá konce, udává vymezení abstraktnímu času, jejž autorka ve svých uměleckých projektech často využívá.

Doprovodný program

24. – 30. 7. 2017 Intervence Ondreje Zajace, secret gig (http://ondrejzajac.com/)

4. 8. 2017, 18 h Intervence španělské umělkyně Maríi Prady, veřejná prezentace (http://mariaprada.es/)

17. 8. 2017, 17 h Komentovaná prohlídka s Leou Petříkovou a Teou Záchovou

22. 6. – 9. 7. 2017 (vernisáž: 21. 6. od 18 h)

kurátoři: Eric Rosenzveig a studenti CAS FAMU

Výstava semestrálních, ročníkových a závěrečných studentských prací z Centra audiovizuálních studií FAMU:

Daniel Burda, Alexandra Cihanská Machová, Veronika Dostálová, František Fekete, Nina Grúňová, Vendula Guhová, Anežka Horová, Jakub Jirka, Jakub Krejčí, Adéla Kudlová, Veronika Přistoupilová, Anna Radeva, Luboš Rezler, Tomáš Roček, Andrej Sýkora, Klára Trsková

Doprovodný program: projekční situace „Ochočárna“ s Vendulou Guhovou – 27. 6. a 3. 7. v 17:30 h v GAMU

"]