11. – 17. 4. 2018

WAVEGUIDES workshop takes place as a part of the homonymous exhibition project by Donia Jourabchi and Taufan ter Weel at GAMU (Gallery AMU) and will result into an addition to their sound installation.

Workshop contents:

  1. Site-specific / site-responsive installation
  2. Particularities of space (acoustic properties and spatial dimensions, physical infrastructure, entanglement with surrounding: social, political, economic, cultural and technological)
  3. Site-extractions / recycling noises
  4. Radio transmission / sound recording
  5. Site-specific and site-responsive approach to develop a sound installation. How can we tune our listening to somewhere specific? How to define the particularities of a location in sound and space? Particularities of space (acoustic properties and spatial dimensions, physical infrastructure, entanglement with surrounding: social, political, economic, cultural and technological)

Recommended reading:

Spaces Speak, Are You Listening? by Barry Blesser and Linda-Ruth Salter
Sound Art and Spatial Practices: Situating Sound Installation Art Since 1958 by Gascia Ouzounian
Sonic Experience, A Guide To Everyday Sounds by Jean-Francois Augoyard and Henry Torgue

About the lecturers:

Donia Jourabchi (BE) is a sound explorer of contextual relations between body and space within the materiality of sound — an experimental approach towards a spatial practice of sound by designing spatial and sonic trategies that can be potential mechanisms of engaging the social within the physical space. She was involved in numerous collaborations, such as sound system design, public interventions, experimental music, dance and choreography, electroacoustic sound techniques and improvisation, sound registration, spatial amplification, installations and compositions, self-made instruments, radiophonic art, and graphic design. Her works question situated knowledges manifested in the physicality of sound, reflecting on the social conditions in the context-dependent and community-based articulation of site-specificity.

Taufan ter Weel (NL) is an architect, sound artist and researcher with an interdisciplinary approach at the intersection of sonic practice and socio-spatial research on urban problematics in relation to politico-economic processes. Besides carrying out collaborative and independent projects, he works as guest teacher (2014-present) at TU Delft’s Faculty of Architecture (Theory Chair), where he also received his master degree in architecture with honorable mention in 2009. He has worked as part-time instructor (2009-2012) and guest teacher (2013-2014) at The Hague University of Applied Sciences (Built Environment department), where he earlier received his Bachelor degree in 2006. Furthermore, he worked as urban researcher (2009-2010) for Cohabitation Strategies in Rotterdam, and was artistic leader (2010-2012) and co-leader (2013-2014) of Blikopener Festival & Productions, a yearly theatre, performance and installation art festival in Delft. He performs live electronic music since 2001 and followed the Institute of Sonology’s one-year course program (2011-2012) at the Royal Conservatoire The Hague.

Date and time: 11. – 17. 4. 2018 (exact times to be specified)
Lecturers:
Donia Jourabchi and Taufan ter Weel
Language of instruction:
English
Target group:
AMU, AVU, UMPRUM students / interested practicioners (no previous experience required)
Contact person: Sara Pinheiro – mail@sarapinheiro.com

In order to apply, please send a short motivation letter (max. 1 norm page) at mail@sarapinheiro.com by 1 April 2018.

<- VÝSTAVA

20. 1. 2018, 18:30

Na výstavě BLACK BOX, WHITE HAT věnované současným podobám pohyblivého obrazu s vědomou vazbou na experimentální formy v dějinách kinematografie vystoupí v samotném jejím závěru Jan Kulka se svou Pramítačkou, speciálním promítacím aparátem pro živou filmovou performance.

Předmětem unikátní projekce budou dvě filmové studie:

„Předfilm“ (cca 20 min) – flicker film, studie fenoménu blikajícího světla. Abstraktní film ohledávající nejrůznější jevy spojené s rychlým střídáním světla a tmy. Využívá širokou škálu rytmických struktur a frekvencí, intenzity, interferencí či barevnosti a jejich vzájemných kombinací, které Pramítačka umožňuje promítat.

„Průpravná cvičení“ (cca 25 min) – foundfootage film. Muybridgeovská studie zkoumající zejména fenomén vzniku a rozpadu iluze pohybu a možnosti živé pookénkové reanimace filmového pásu na způsob „kopírovacích filmů“ Martina Arnolda. Podobně jako u Předfilmu jde o studii potenciálu využití komplexních snímkových frekvencí (na rozdíl od klasické metronomické kadence 24 snímků za sekundu).

Pramítačka byla autorem navržena a vytvořena za účelem ohledávat doposud technicky či mentálně nedostupné oblasti filmu, sledovat film jakožto umění artikulace světla, zkoumat povahu vztahu mezi aparátem a jeho „funkcionářem“ a přehodnocovat technické i myšlenkové axiomy kinematografie (snímková frekvence, filmové okénko, záběr, skutečný/iluzivní pohyb, nestandardní filmové formáty, nezvyklé materiály, výtvarné atd.).

Každé tělo definuje jak potenciál – mohoucnost, tak hranice, o-meze-ní svého nositele-obyvatele. Nejinak je tomu i s tělem-aparátem filmovým. Pramítačka je vybavena čtveřicí světel a optických soustav. Umí promítat v širokém rozpětí snímkových frekvencí, které lze vzájemně kombinovat. Samotné prosvětlování může být řízeno elektronicky, kdy je možno plynule měnit délku svitu a délku tmy, optickými snímači čtoucími značky na filmovém pásu anebo pomocí zabudovaného optického cyklického sekvenceru. Je schopná promítat veškeré klasické filmové formáty, ale současně také širokou škálu dalších materiálů jako například obinadla, izolepu, krajky, bublinkovou fólii, pokladní pásky a podobně.

Pramítačka je nástrojem pro ohledávání světelně-percepčních jevů jdoucích za hranice prostého iluzorního napodobování pohybu. Je archeoskopem ohledávajícím vlastnosti filmových pralátek. Je cestou vpřed návratem ke kořenům, do doby prekinematografické, do filmového pravěku.

Projekce se uskuteční v tanečním sálu Avalon (vchod z GAMU).

<- VÝSTAVA

site-specific instalace v rámci výstavy „VYVÁŽENÍ“ Ley Petříkové v GAMU

María Prada přijala naše pozvání, aby svou instalací doplnila stávající výstavu Ley Petříkové „VYVÁŽENÍ“. Její autorská origami struktura bude reagovat na některé ústřední momenty Leiných videí, vztah člověka a zvířete a akrobatické prvky spojené se starodávnými býčími rituály.

María Prada je španělská vizuální umělkyně žijící a tvořící v Pontevedře v Galicii. Původním vzděláním je architektka. Volné umění vystudovala na univerzitě ve Vigu, kde v současné době dokončuje svůj doktorandský projekt věnovaný vztahu obrazů a jejich materiálních podpor. V roce 2017 představila praktické výstupy tohoto projektu na své první sólové výstavě. María Prada se zaměřuje na teoretický výzkum a spolupráce s dalšími umělci.

http://mariaprada.es/

<- VÝSTAVA

3. 7. 2017, 17:30

 

Srdečně zveme na doprovodný program k probíhající výstavě V tuto chvíli, právě dnes, teď / CAS klauzury 2017, během něhož zažijete doslova „na vlastní kůži“ videoinstalaci „Ochočárna“ Venduly Guhové.

Projekční situace proběhne v pondělí 3. července v 17:30.

Zvířata pobíhající v prostoru, který připomíná skládku a je plný haraburdí, starých ojetých vozů, strojů, bláta a plastu. Otázky „kde to je“ a „proč“ nejsou zodpovězeny. Zvláštní ekosystém. Portrét prostředí. Snový obraz. Demonstrace živočišné energie, nenucenosti. Polarita poetiky a ekologického problému. Galerií poletuje oddrolený polystyren.

Je tu projekce, ovšem schází projekční stěna, která by obraz zachycovala. Projekční situace spočívá v instrukci: Chceš-li vidět promítaný obraz, požádej další lidi, aby ti vytvářeli plátno za pomocí kusů polystyrenu, své kůže a oblečení. Pokud je plátno zvědavé, jak projekční výjev vypadá z dálky, popiš mu ho, nebo si vyměňte role…

10. 6. 2017 (19:00 – 1:00)

Druhou červnovou sobotu budou pražská muzea a galerie žít nočním životem a GAMU u toho nesmí chybět!

Chystáme pro vás následující program:

19 – 20 h: Komentovaná prohlídka výstavy „Ontologie setkání“ s kurátorem Václavem Janoščíkem a vystavujícími studenty KF FAMU

21 – 23 h: Noční portrétní focení se studenty KF FAMU

23 h: McLaren Surface – David Střeleček a Šimon Levitner, live a-v set. Zakladatelé kanálu SodaStream a jejich vize nové reality

V průběhu večera se dále můžete těšit na poslechový DJ set z labelu Northern Electronics: https://northernelectronics.bandcamp.com/

Impro-bar, vstup zdarma.

Těšíme se na vás!

"]

15. – 17. 5. 2017, vždy 14 – 19 h

Při tomto workshopu účastníci vyrobí jednoduchý zvukový nástroj. Tento nástroj se bude skládat z malého elektrického motoru (zdroje zvuku) a povrchu vytvořeného z kartonu a tlačítek. Jako elektrický motor bude použit krokový motor, který při různých rychlostech produkuje zvukové frekvence podobající se hudebním tónům.

Vytvoříme spolu řídící signál (pomocí časovače 555) a napojíme ho na elektrický pohon. Poté, co dáme dohromady elektrické součástky, si pohrajeme s designem. Výsledný objekt bude elektro-akustický experimentální nástroj.

Workshop je určen studentům uměleckých škol i širší veřejnosti a mohou se ho zúčastnit jak začátečníci, tak účastníci s hlubší znalostí dané oblasti. Účastníkům, kteří nemají vlastní zkušenosti s konstrukcí elektronických přístrojů, mohou být elektronické komponenty poskytnuty již sestavené, aby se mohli více soustředit na design výsledného nástroje. Zkušenější účastníci mohou nejprve navrhnout fungování a podobu elektroniky a až v druhé fázi vnější design.

Marloes van Son se zabývá konstruováním systémů, instalací a nástrojů. Elektromechanické systémy, které vyvíjí, využívají a zkoumají přírodní jevy a běžné spotřebiče. Tím, že všedním objektům dává nový účel, se snaží vytvořit neobvyklé ale přece povědomé zážitky. Množství jejích prací se zaměřuje na vizuální složku, ale zvuk je vždy nedílnou součástí výsledného díla. Její nejnovější projekt „Devices“ se zabývá alternativními elektronickými generátory zvuku za užití krokových motorů, astabilních oscilátorů a programů Arduino jako zdroje zvuku.

Workshop se koná v rámci výstavy „Non-Functioning Functionality“ v GAMU a vyrobené nástroje se stanou po následující dva týdny součástí expozice.

Místo: GAMU (Galerie AMU), Malostranské náměstí, 118 00 Praha 1
Maximální počet účastníků: 10
Jazyk: angličtina
Registrace: do 11. 5. 2017 na adrese mail@sarapinheiro.com (do naplnění kapacity) Do emailu prosím uveďte své jméno, studovaný obor a telefonní číslo.

<- VÝSTAVA

4. 5. 2017, 18:30

Vilém Flusser byl jednou ze zásadních osobností, které přispěly k uvedení „českého novomediálního obrazu“ a diskurzu do soudobého mezinárodního kontextu. Důležitou roli hrála jeho zkušenost exulanta, fakt vykořenění, ztráta „mateřského“ jazyka a ztráta identity kulturního klimatu předválečné Prahy. „Flusserovskou stopu“ zaznamenáme od 80. let v celé Evropě a specifickou formu reflexe najdeme v Evropě střední (například v Maďarsku, v Polsku, Slovensku), kde jeho texty a myšlenky rezonovaly s novou geopolitickou a sociální situací. Jak dnes číst a interpretovat proteovský odkaz „komunikologie“ v podobě spleti přesahů mezi vyprávěním, literaturou, filosofií a teoriemi komunikace? Vydávání jeho souborných spisů v němčině zůstalo nedokončeno a rukopisy o podmíněnosti svobody, aparátech, paradigmatech techniky, společnosti a umění jsou zpracovávány v archivu. Flusserovy „obrazy“ v Čechách byly nadšeně přijímány, aby se postupně „domestifikovaly“ a redukovaly na několik tezí o kódech, technoobrazech, elektronických médiích a digitální fotografii. Je ve Flusserových textech v roce 2017 ještě stále co objevovat, na co navazovat, nebo jde hlavně o témata akademického výzkumu a bádání v archivech?

Potvrzení účastníci:

PhDr. Milena Slavická, je historička umění, kurátorka a spisovatelka. Dějiny umění a historii absolvovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté pracovala v Národní galerii. V letech 1990–1996 působila jako šéfredaktorka časopisu Výtvarné umění. Od roku 1999 přednáší na Akademii výtvarných umění. Jako spisovatelka debutovala v roce 2010 knihou Povídky jamrtálské. Společně s překladatelem a filosofem Jiřím Fialou v roce 1996 připravila a vydala publikaci „Vilém Flusser – Moc obrazu, Výbor filosofických textů z 80. a 90. let“ v edici časopisu Výtvarné umění.

Mgr. Kamil Nábělek je teoretik, historik umění a kurátor, vyučuje na katedře dějin výtvarného umění a architektury TU v Liberci. Vilému Flusserovi se věnuje ve své disertační práci.

Mgr. Miloš Vojtěchovský je kurátor, publicista, praktik, historik a teoretik umění. Působí v Centru audiovizuálních studií FAMU. Spoluorganizátor a spoluautor „flusserovského“ symposia „Předpoklady budoucnosti“ v Goethe Institutu v roce 2001.

<- VÝSTAVA

5. 5. 2017, 17:00

Flusserova filozofie fotografie předkládá tezi, že je zásadní rozdíl mezi tradičními obrazy a obrazy technickými (a to především mezi kresbou a fotografií). Zároveň však Flusser podotýká, že mezi nimi existuje důležitá spojitost – například skutečnost, že oba typy obrazů skládají a organizují svůj vizuální obsah dvoudimenzionálně, čímž umožňují jeho synoptický přehled. Pro specifičnost tohoto originálního obrazového přehledu nachází filozofický termín „stav věcí.“

Přednáška tvrdí, že tento rozpor ve Flusserově historii médií lze chápat jako přesný popis vlastností obrazu, o kterých se ve svých pracích zmiňují i filozofové jako Ludwig Wittgenstein, kunsthistorikové jako Max Imdahl, nebo umělci jako Josef Albers. V tomto kontextu přednáška spojitosti mezi kresbou a fotografií (nebo technickými obrazy) přiznává.

Přednáška Ulricha Richtmeyera je součástí doprovodného programu výstavy „BEZEDNO. Vilém Flusser a umění“ v GAMU.

Ulrich Richtmeyer studoval volné umění na Bauhaus-Universität ve Výmaru, kde získal svůj magisterský titul, a filozofii na Humboldt-Universität v Berlíně. V roce 2006 na Humboldt-Universität obhájil doktorát z filozofie s disertační prací „Kantova estetika v době fotografie.“ Poté pracoval jako výzkumný pracovník v Institutu pro umění a média při postupimské univerzitě, v NFS Eikones v Basileji a v Mezinárodním výzkumném institutu pro kulturní technologie a filozofii médií ve Výmaru. V letech 2013-2015 byl hostujícím profesorem „vizuálního myšlení a vnímání“ na univerzitě v Postupimi, kde v roce 2016 také dokončil svou habilitační práci (druhou knihu) „Wittgensteins Bilddenken.“

Místo konání: Klub HAMU, Malostranské náměstí 13, 118 00 Praha 1

Přednáška se bude konat v angličtině bez simultánního tlumočení. Vstup volný.

<- VÝSTAVA