Anna Chrtková & Natálie Rajnišová: 1, dvě, 3

Otevírací doba:  Středa – sobota, 13.00 – 19.00

SYMPOZIUM: 10. 12. 2025, 9:00 – 18:00

Křest zinu: 7. 1. 2026, 18:00

FB event: https://fb.me/e/8Y5ttRHFs

Dramaturgie:  Roman Poliak

Technická podpora: Ondřej Konrád

Překlad / Translations: Vít Bohal

Jedna – jako individualita, jedinec. Dvě – jako Natálie Rajnišová a Anna Chrtková, dva umělecké výzkumy, vzájemná podpora a konzultace. Tři – jako nejmenší jednotka kolektivu, vstupující do nových vztahů, nadhled, zpětná vazba. 

Společně studujeme doktorské studium, obě máme za sebou magisterské studium scénografie, obě se považujeme za scénografky. I když si navzájem pomáháme, přesto nám něco chybí. V akademickém poli si připadáme osamoceně, přitom oba naše výzkumy (Kolektivní kostým – Natálie Rajnišová a Scénografický výkon – Anna Chrtková) prototypují a testují způsoby kolektivního vztahování se ke světu, k sobě a k druhým prostřednictvím scénografického bádání. Zabýváme se latourovskými vztahovými sítěmi, všímáme si více než lidských asambláží a hledáme způsoby vědomého prožívání lidských i více-než-lidských forem kolektivity. 

Na naše výstupy se pohlíží optikou vědy. A tak se, stejně jako ostatní akademici a akademičky, pohybujeme časem, který strukturují výzkumné granty, rytmizované každoročním sběrem výsledků do Rejstříku informací o výsledcích (RIV), v našem případě ještě i do Registru uměleckých výstupů (RUV). Kvalita našich výstupů je měřena, bodována, hodnocena, a pak vržena na volný trh s věděním, kde počty publikací a citací určují hodnotu a význam tvůrců-vědkyň a vědců. A při tom všem se nám na obzoru matně formují mračna pochyb – a kdo že to bude vlastně číst? Existuje specifická divácká skupina pro umělecký výzkum?

Výstava 1, dvě, 3 je naší velmi praktickou odpovědí na potíže intersekce umění a akademického světa. V tomto světě budeme vždy velmi nevypočitatelným, velmi těžko zařaditelným a možná až příliš otevřeným hráčstvem. Výstavu otevíráme jako trhlinu, která nám umožňuje si nastavit ve světě indexačních tabulek a citačního impaktu vlastní pravidla. Vytváříme si zázemí, které nám chybí. GAMU se stává prostorem pro vytváření dočasných instalací, oborových setkání, ateliérem, laboratoří, místem zpětné vazby, výměny znalostí, sdílení, vzájemného se ovlivňování, společného pobývání nebo “jen” odpočinku. Zde se umíme orientovat mnohem lépe než ve světě akademie. Výstava je (na rozdíl od performance nebo divadelního představení) v Metodice hodnocení výzkumných organizací definována jako relevantní akademický výsledek. První část galerie přetváříme ve specifickou studovnu, ve které prezentujeme metody našich výzkumů. Metody učení, dialog, setkávání, skicování, mapování a hmatu, citu, materiálu slouží jako přístupové klíče ke čtení jednotlivých výzkumů, které jsou umístěny ve dvou oddělených místnostech v zadní části galerie. Výzkum Kolektivní kostým je zastoupen textilním objektem (Naše kůže dýchá stejný vzduch, 2024), instalací (Opakování 1-7, 2025) a sérií fotografií (1,2,3,4,5,6,7, 2025), výzkum Scénografický výkon zastupuje řada schémat (Uživatelské manuály Y Events, 2019-2025), a tři situační modely (My tři: situace, Bitva o libidinální prostor I a II, 2023-2025). 

Výstavou 1, dvě, 3 nabízíme návštěvnictvu ponor do metod, které umožňují poznat svět a zas o něco vědoměji ho prožít.

Anna Chrtková (1994) je scénografka, kurátorka a umělkyně. Vystudovala scénografii v Brně na JAMU a Teorii interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity. Jako scénografka spolupracuje s divadly v ČR a na Slovensku (např. Západočeské divadlo v Chebu, Husa na Provázku, HaDivadlo, Divadlo Ludus). Společně s kolektivem Intelektrurálně stojí za oceněným studentským projektem pro Pražské Quadriennale Praha není Česko (2019). Od téhož roku působí jako kurátorka řady událostí Y Events  v pražském Divadle X10. Je členkou unaveného uměleckého kolektivu Monika (výstavy Logika růstu, MUD Benešov, 2023; The Great Burnout, galerie TIC, Brno, 2025) a od roku 2022 působí jako doktorandka a externí pedagožka na pražské DAMU. Její umělecký výzkum Scénografický výkon: schéma, model a schůzka jako nástroje pro kurátorskou akci se zaměřuje na metodologický potenciál scénografie jako praxe pro vytváření událostí a prezentace vizuálního umění pomocí scénografických nástrojů (schéma, model, schůzka). 

Natálie Rajnišová (1994) je scénografka, kostýmní výtvarnice a hudebnice. V roce 2020 dokončila magisterské studium na KALD DAMU, nyní pokračuje v doktorském programu s uměleckým výzkumem o Kolektivním kostýmu – rolí látky jako propojujícím materiálu v performanci. Zaměřuje se v něm na scénografické a dramaturgické postupy práce s textilem, jeho materialitou a potenciálem vytvářet kolektivní situace. Na DAMU nově také působí jako externí pedagožka. Ve své práci se zajímá o divadlo na pomezí výtvarného umění a instalace. V roce 2022 spoluzaložila performativní platformu Laguna Resort, jež zkoumá divadelní inscenování ekologických témat, možnosti látky a kostýmu. V uplynulých letech spolupracovala na výstavách a performancích pro galerie MUD Benešov, Umakart, Fait Gallery, INI Gallery a Fotograf Gallery. Také se podílela na divadelních projektech v prostorách Nová Scéna ND, Alta, Alfred ve Dvoře, Malé divadlo, divadlo Minor, Dejvické Divadlo, Venuše ve Švehlovce, Palác Akropolis a dalších. Mimo to je členkou hudební kapely TAMARA, jež byla v roce 2022 nominovaná na Ceny Anděl, Vinyla a Apollo za debutové album Anderson.

Sympozium ZAŽÍT, POZNAT VĚDĚT: Umělecký výzkum mezi materiálem, tělem a prostorem.

Experimentální konferenční formát zaměřený na do hmoty vnořené a vtělené (embedded a embodied) předávání vědění. V rámci symposia vystoupí doktorandstvo a umělectvo českých vysokých škol a pozvaní zahraniční hosté.

Prezentující: Ricardo Basbaum (BR), Martina Hajdyla Lacová, Lukáš Hofmann, Hana Chmelíková, Anna Chrtková, Valentýna Janů, Kryštof Kočtář, Tomáš Moravanský, Natálie Rajnišová, Judith Seng (DE)