HRA PROTI APARÁTU. Filosofie médií a kultury Viléma Flussera

7.- 8.4. 2017
Filozofická fakulta UK a Goethe-Institut
Koncepce a moderace: Baruch Gottlieb & Kateřina Krtilová

Praha jako rodné město Viléma Flussera je zároveň filosofickým pojmem jeho autobiografie Bezedno. „‚Bezedno‘ znamenalo […] nejen ztrátu všech modelů prožívání, poznání a hodnot, nýbrž také ztrátu struktury, která těmto modelům dává řád. Nešlo tedy jen o ztrátu všech modelů spojených s ‚Prahou,‘ z nichž se staly prázdné formy, ale o ztrátu celé konstrukce (totiž okcidentální tradice), která modely drží pohromadě a z níž zbyla jen pravidla nesmyslné hry.“

Motiv „bezednosti“ (Bodenlosigkeit) lze chápat jako princip, který Flusserovu filosofii kultury a médií spojuje: východiskem je v obou případech hluboká krize západního myšlení, „modelů“, které určují vztah ke světu. Existenciální vykořenění, které určovalo Flusserův život po útěku z Prahy v roce 1938, mu umožnilo relativizovat samozřejmé ukotvení ve „vlastní“ kultuře, v tradicích osvícenství a humanismu a současně formulovat myšlenku „svobody migranta“.

Později Flusser rozvíjí filosofii médií, v níž se zaměřuje na praktiky a techniky, věci a „nevěci“ (Undinge), architektury a nástroje jako na média, která kulturu a skutečnost, vědění a vnímání formují. Obrazy, písmo, počítání a komputace vytvářejí pokaždé jiné formy vědomí a jiné skutečnosti, které lze popsat jen ve vztahu k odlišným univerzům. Výchozím bodem jak svobody migranta, tak i možnosti „skoku“ z jednoho univerza do druhého je radikální zpochybnění všech modelů – ve Flusserově pojetí ztráta půdy pod nohama.

Na konci Flusserových dějin západní kultury, po skoku z univerza textu, se ocitáme v univerzu komputace ovládaném technologií, která myšlení nejen formuje, ale takřka nahrazuje. Umožňuje (logicko-matematické) myšlení mechanizovat, generuje „umělou inteligenci“, která operuje nezávisle na lidském vnímání a čase. Jde o technologii měnící operátory ve „funkcionáře“, kteří jednají jen v rámci daných pravidel a rozhodují jen v rámci předem daných možností.

Nakolik lze Flusserovu myšlenku „hry proti aparátu“ uplatnit také v univerzu komputace – nikoliv jen na jeho okraji, tj. stále na půdě univerza textu? Přijmeme-li Flusserův (nebo také Kittlerův) předpoklad, že technologie je významnou součástí kultury, zůstává otázka, jak kriticky reflektovat komputaci i různé (jiné) techniky a praktiky, nástroje a umělecká díla, která kulturu utvářejí. Kdy reflexe vlastních podmínek následuje jen technická, ekonomická či politická pravidla hry a kdy umožňuje svobodu v zacházení s aparátem? Co lze chápat jako „aparát“ a jaké pojetí kultury nesměřuje k technologickému determinismu, ale ke kritické reflexi technických podmínek vědění, vnímání a jednání?

Pořádá Výzkumná skupina teorie/filosofie médií FF UK. Partneři: Goethe-Institut, FAMU, Kompetenzzentrum Medienanthropologie, Bauhaus-Universität Weimar. Sympozium proběhne při příležitosti výstavy Bezedno – Vilém Flusser a umění v Galerii AMU v Praze.

Sympozium se koná v angličtině bez simultánního tlumočení.
Vstup zdarma.

 

PROGRAM

7. 4. 2017
FF UK, nám Jana Palacha 2, Praha 1
Posluchárna 104

16:00 – 18:30
Úvodní slovo Kateřiny Krtilové a Barucha Gottlieba
Prezentace a diskuze s Tomášem Dvořákem a Danielem Irrgangem

18:30 – 19:00
Přestávka

19:00 – 20:30
Flusser Talk s Steffi Winkler a prezentace Pramítačky Jana Kulky

8. 4. 2017
Goethe-Institut, Masarykovo nábř. 32, Praha 1

10:00 – 12:30
Prezentace a diskuze s Anke Finger, Christophem Ernstem a Klárou Židkovou

12:30 – 13:30
Přestávka

13:30 – 16:00
Prezentace a diskuze s Mikem Anusasem a Michalem Šimůnkem

 

ÚČASTNÍCI

Mike Anusas, Tomáš Dvořák, Christoph Ernst, Anke Finger, Baruch Gottlieb, Daniel Irrgang, Kateřina Krtilová, Michal Šimůnek, Steffi Winkler, Klára Židková

Mike Anusas je designer, antropolog a pedagog. Žije v Glasgow ve Skotsku, kde přednáší teorii designu na University of Strathclyde. Jako vědecký pracovník se podílí na projektu „Knowing From the Inside: Anthropology, Art, Architecture & Design“ (KFI) University of Aberdeen podpořeném European Research Council (ERC). Ve svém výzkumu se věnuje antropologickým přístupům k designu a tvorbě se zvláštním zřetelem na překročení ontologie objektu. Zaměřuje se přitom také na praxi v oblasti vzdělávání, průmyslu a veřejné správy. Publikoval řadu článků na téma designu, tvorby a vnímání v mezinárodních časopisech z oblasti designu a kulturní antropologie. V současnosti dokončuje doktorskou práci na téma designu a formy. S kolegy z Evropy, Severní a Jižní Ameriky vydal sborníky věnované problematice „povrchu“ a „elektrických věcí“ a také pedagogice designu spjaté s Bauhausem v Desavě.

Tomáš Dvořák, Ph.D. je koordinátorem Teorie, historie a výzkumu Katedry fotografie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Zabývá se výzkumnou a pedagogickou činností v oblastech teorie a dějin fotografie, médií a vizuální kultury. K jeho publikacím patří Temporalita (nových) médií, 2016; Současné přístupy v historické epistemologii, 2013; Kapitoly z dějin a teorie médií, 2010 nebo Sběrné suroviny: texty a obrazy nedávné minulosti, 2009.

PD Dr. Christoph Ernst vystudoval literaturu, filosofii a dějiny na univerzitě v Mohuči. V roce 2005 obhájil dizertaci, která vyšla pod názvem Essayistische Medienreflexion. Die Idee des Essayismus und die Frage nach den Medien [Esejistická reflexe médií. Myšlenka esejismu a otázka médií]. Pracoval jako odborný asistent a docent na univerzitě Erlangen-Norimberg a habilitoval se v oboru Mediálních studií (Medienwissenschaft) v roce 2015. Jeho habilitační práce s názvem Diagrammatische Denkbilder. Theoretische Studien zur Medien- und Filmästhetik der Diagrammatik [Diagramatické obrazy. Teoretické studie k mediální a filmové estetice diagramatiky] vyjde v roce 2017. Výzkum a publikační činnost Christopha Ernsta se zaměřují na teorii médií, filmovou vědu, digitální média a aktuálně zejména na teoretickou reflexi uživatelských rozhraní.

Anke Finger, Ph.D. je profesorkou germanistiky, mediálních studií a komparatistiky na Institutu literatury, kultury a jazyků na univerzitě v Connecticutu v USA a je také zástupkyní ředitele programu Digital Humanities and Media Studies taméž. Ve svém výzkumu se zaměřuje na oblast mediálních studií, tzv. Digital Humanities a Interart Studies, modernismu a interkulturní komunikace. V současnosti se soustředí na dva projekty: multimediální publikaci k dílu Viléma Flussera, umění a hypertextu a na projekt „Everyday Modernism“, který kombinuje tištěnou publikaci a digitální příspěvky včetně videa a digitálního vyprávění. Je jednou ze zakladatelek a editorek (2005- 2015) online časopisu Flusser Studies. Její výzkum v oblasti mediálních studií a její aktuální zaměření na vizualizaci a digitální publikace vychází právě z práce s dílem česko-brazilského filosofa Viléma Flussera. V současnosti překládá „Angenommen“ (Suppose That), Flusserův jediný filmový scénář, který bude v podobě tištěné publikace doprovázet videoprojekt.

Dr. phil. Baruch Gottlieb vystudoval filmovou tvorbu na Concordia University v Kanadě a od roku 1999 působí na poli digitálního umění. V letech 2005- 2008 byl docentem Media Art v Graduate School for Communication and Arts Yonsei University v Soulu v Jižní Koreji, kde také založil a spolu s Ji Yoon Yang stále vede první korejský festival Sound Art SFXSeoul. Je aktivním členem uměleckého kolektivu Telekommunisten, Arts & Economic Group and laboratoire de déberlinisation. Je autorem monografií „Gratitude for Technology“ (2009), „A Political Economy of the Smallest Things“ (2016) a řady dalších publikací k problematice médií, digitálních archivů, generativních a interaktivních procesů, digitálních médií a veřejného prostoru, jako i k otázkám sociálních a politických aspektů digitálních médií. V současnosti přednáší filosofii digitálního umění na Universität der Künste v Berlíně a je spolupracovník archivu Viléma Flussera. Je kurátorem výstavy „Flusser a umění“” založené na filosofii Viléma Flussera, která po uvedení v ZKM v Karlsruhe putovala do Akademie der Künste v Berlíně, do West v Den Haagu a nyní do GAMU v Praze.

Daniel Irrgang je odborný asistent na Hochschule für Gestaltung v Karlsruhe. Do roku 2016 působil jako vědecký koordinátor archivu Viléma Flussera a výzkumný pracovník v rámci projektu Archeologie/variantologie médií (byl spoluvydavatelem čtvrtého a pátého dílu „Variantology – On Deep Time Relations of Arts, Sciences and Technologies“ a jeho německé verze z roku 2013). V roce 2011 dokončil magisterské studium v oboru Mediálních studií. V současnosti píše doktorskou práci na téma diagramatiky a tzv. „cultury experimentalis“. Spolu s Clemensem Jahnem je editorem projektu „Forum on the Genealogy of MediaThinking“, který inicioval Siegfried Zielinski a na němž se podíleli Peter Weibel, Boris Groys nebo Hans Belting.

Dr. des. Kateřina Krtilová je odbornou asistentkou a koordinátorkou Kompetenzzentrum Medienanthropologie na Bauhaus-Universität ve Výmaru. 2016 dokončila svou doktorskou práci na téma „Gesten des Denkens. Vilém Flussers Medienphilosophie“ [Gesta myšlení. Filosofie médií Viléma Flussera]. Ve svém výzkumu se zaměřuje na filosofii médií a vztah reflexivity, performativity a materiality. Iniciovala a organizovala řadu německo-českých projektů v oblasti filosofie a teorie médií, jejichž výstupem byly mimo jiné publikace Medienwissenschaft. Východiska a aktuální pozice německé filosofie a teorie médií a Ob/ne/z/jevení (vyjde na jaře 2017); obě knihy vydala spolu s Kateřinou Svatoňovou. V roce 2016 Kateřina Krtilová a Kateřina Svatoňová založily výzkumnou skupinu Teorie/filosofie médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Michal Šimůnek, Ph.D. je sociolog, docent na Fakultě managementu Vysoké školy ekonomické v Praze a Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Úzce spolupracuje také s Filmovou a televizní fakultou Akademie múzických umění v Praze. Ve svém výzkumu a pedagogické činnosti se zaměřuje na epistemologii, metodologii a vizuální a digitální praxi sociálních věd a roli mediálních technologií ve vědě a populární kultuře. Posledních několik let propaguje kvalitativní vizuální a digitální metody, experimentální metody vědecké narace a kreativní přístup k sociálním vědám. V současnosti se věnuje praktikám kreativního zneužití, nového použití a reprodukce mediálních technologií (zejména technických obrazů) v každodenním životě, populární kultuře, umění a ve vědě.

Steffi Winkler se v rámci své doktorské práce věnuje výzkumu v archivu Viléma Flussera v Berlíně. Od roku 2011 přednáší na Institutu mediálních a komunikačních studií na Freie Universität v Berlíně. Byla jednou z iniciátorek a organizátorek řady mezinárodních sympozií Medienkultur nach Vilém Flusser [Mediální kultura podle Flussera] v Natal v Brazílii (2012) a v Berlíně (2014) a vydala dva sborníky, které z těchto sympozií vycházejí: Vom Begriff zum Bild [Od pojmu k obrazu] (spolu s M. Hankem, 2013) a Play it again, Vilém! Medien und Spiel im Anschluss an Vilém Flusser [Zahraj to znovu, Viléme! Média a hra podle Flussera] (spolu s H. Haarmannem a M. Hankem, 2015). V rámci výstavy Bezedno: Vilém Flusser a umění společně s Baruchem Gottliebem iniciovala a moderovala řadu Flusser Talks v Karlsruhe a v Berlíně v roce 2015 a symposium Transcoding Flusser: Synthetic thinking v roce 2016. Ve svém výzkumu se zaměřuje na filosofii komunikace a médií, politickou teorii a multimediální publikování.

Klára Židková je doktorandkou Katedry filosofie Masarykovy univerzity v Brně. Zde také dokončila bakalářské studium v oboru filosofie a žurnalistiky a magisterské studium filosofie. Tématem její diplomové práce byla otázka manipulace a reprezentace v médiu fotografie. Ve své doktorské práci se zaměřuje na dílo Viléma Flussera v kontextu nejvlivnějších filosofických inspirací, které lze ve Flusserově díle identifikovat V letech 2011- 2013 pracovala pro regionální brněnský deník Rovnost a publikovala články z oblasti historie, kulturní politiky, architektury a urbanismu v Brně. Externě spolupracovala také s dalšími časopisy zaměřenými na umění, architekturu a fotografii.

<- VÝSTAVA